Realitní blog

Zatímco v lednu se průměrná úroková sazba zvýšila o dva bazické body na 2,36 procenta, v únoru povyskočila již o 0,06 procentního bodu na 2,42 procenta. V březnu růst oproti únoru zpomalil, průměrná úroková sazba hypoték vzrostla pouze o tři bazické body na 2,45 procenta. Česká národní banka (ČNB) přitom v březnu dvakrát snížila základní úrokovou sazbu z 2,25 procenta na jedno procento. U průměrné úrokové sazby hypotečních úvěrů pokračuje stoupající trend posledních měsíců. Naopak průměrná výše poskytnutého hypotečního úvěru se po sedmi měsících zastavila a došlo i k lehkému poklesu její hodnoty na stávajících 2 514 041 korun. Ve srovnání s únorem, kdy banky poskytly 7 092 hypotečních úvěrů, klesl počet poskytnutých hypoték na 5 503, což je propad o 22,4 procenta. Objem poskytnutých hypoték se oproti úspěšnému únoru propadl dokonce o téměř 25,5 procenta, tedy o více než 4,7 miliardy korun. Meziročně poskytly banky o 1 155 hypoték méně, objem ale meziročně poklesl pouze o 911 milionů korun. Pandemie však ještě na hypoteční trh nedopadla v plné síle a propad trhu bude zřejmě pokračovat i v nadcházejících měsících. Někteří analytici odhadují, že by se hypoteční trh mohl v dubnu a v květnu propadnout až o polovinu.

Ceny nemovitostí klesnou až o 15 procent. Byty z Airbnb se už objevují v realitních serverech. Až o 15 procent podle odborníků klesnou ceny nemovitostí. A pandemie se dotkne také hypoték. Řada lidí teď nebude mít na splácení a byty nebo domy bude muset prodat. Jenže trh bude přeplněný a o nemovitosti tak nebude velký zájem. Problémy by mohli mít i noví žadatelé o hypotéky. Řada Čechů touží žít ve vlastním, v současné době to ale může být daleko větší problém než dřív. Většina bank už nepůjčuje tolik peněz jako před koronavirem, strop bývá na 80 procentech ceny nemovitosti. Banky očekávají, že někteří klienti se dostanou do problémů se splácením, a tudíž oni budou držet, nebo zvedat rizikovou marži na hypotečních úvěrech. V Česku má hypotéku zhruba milion lidí. Banky se dohodly, že těm postiženým dopadem koronaviru odloží splátky hypoték na tři měsíce. Je však velkou otázkou, co bude po třech měsících, protože celá řada lidí bude i dál bez příjmů. Podle odhadů ekonomů se řada lidí v současné době pokusí byty a nebo domy prodat. Reality ale předpokládají, že v dubnu se budou nemovitosti prodávat ještě za stávající vysoké ceny, během následujících tří měsíců ale klesnou až o 15 procent. Lidé, kteří mají dostatečně velké úspory, mohou využít toto období k investicím s výraznými slevami. A jakmile se ekonomika obnoví, tak pak pravděpodobně výrazně vydělají. Například na bytu, který v současné době stojí pět milionů, se tak bude dát ušetřit i několik set tisíc.

Hypotéky loni proti očekávání zlevňovaly. To však teď končí. Už koncem roku začaly první banky zdražovat a postupně se přidávají další. Dá se čekat, že průměrné úrokové sazby porostou dál. Tedy přinejmenším v několika následujících měsících. Například lídr trhu, Hypoteční banka, zvedl sazby hned dvakrát – na začátku prosince a znovu tento týden, pokaždé o 0,2 procentního bodu. Na tyto pohyby reagovaly Česká spořitelna, Raiffeisenbank, UniCredit Bank či Wüstenrot. A další nevylučují, že ke zvýšení – ať prvnímu, nebo opakovanému – v nejbližších dnech přistoupí.

Sazby nicméně zůstávají pod třemi procenty, kde se pohybují už od roku 2013. Banky se navzájem momentálně testují a snaží se jedna druhé naznačit, aby se nebály postupně úrokové sazby zvyšovat. To vše znamená, že dostupnost bydlení pro Čechy se bude dál zhoršovat. Na nový byt nebo dům dosáhne ze svých příjmů stále menší počet lidí. Jejich příjmy nerostou v průměru tak rychle, aby dokázali kompenzovat růst úrokových sazeb hypoték, a zejména pokračující zdražování nemovitostí. Podle České národní banky jsou ceny nemovitostí nadhodnocené v průměru kolem 17 procent. ČNB si svými doporučeními dávala za cíl ochránit rodiny před vysokými splátkami, vedlejší efekt ale byl ten, že dnes se na byty pro mladé častokrát skládá celá rodina, aby dala dohromady požadovanou výši vlastních zdrojů. Tím se vysává hotovost nejen u mladých, ale i u jejich rodičů, a někdy dokonce prarodičů. Experti očekávají, že se oproti loňsku trh letos mírně oživí, ale na rekordní rok 2018 zdaleka nedosáhne. Poroste i průměrná výše hypotéky, která nyní dosahuje 2,6 milionu korun.

Šestý nejvyšší v Evropské unii byl tuzemský růst cen nemovitostí také na konci loňského pololetí. V porovnání s druhým čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 1,9 procenta. České nemovitosti zdražovaly proti průměru Evropské unie více než dvojnásobně. Takto citelný růst představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení. Vláda slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb v připravovaném stavebním zákoně, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však nespočet kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je dokonce protiústavní. Řada odborníků poukazuje také na příliš rychlé tempo projednávání.

 V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí roku 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v ČR meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.  V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit. Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty.

Ve třetím čtvrtletí vzrostly ceny domů a bytů nejvíce v Lotyšsku, o 13,5 procenta. Následovaly Slovensko (o 11,5 procenta), Lucembursko (o 11,3 procenta), Portugalsko (o 10,4 procenta) a Polsko (o devět procent). Ceny rostly ve všech zemích, nejméně v Itálii (o 0,4 procenta), Velké Británii (o 1,1 procenta) a Finsku (o 1,2 procenta).

Česká národní banka doposud ovládala hypoteční trh prostřednictvím svých doporučení. Ta sice nejsou závazná, banky je ale dodržují. Jde o výši hypotéky vzhledem k ceně nemovitosti a maximální možné zadlužení klientů. Ve Sněmovně nyní leží novela zákona o ČNB, která má centrální bance dát zákonné pravomoci a mimo jiné ulevit mladým žadatelům o hypotéku.

Když v roce 2017 došlo k omezení stoprocentních hypotečních úvěrů, lidé si s tím ještě dokázali poradit. Po říjnu 2018, kdy byly zavedeny parametry DTI a DSTI, což je poměr zadlužení vůči příjmům a celkovým závazkům domácnosti, došlo k ochlazení trhu. Lidé se na to připravili a kdo mohl, vzal si úvěr dříve, než začala opatření platit.

Kupující mají dnes velmi malý výběr. Důvodů je víc: pomalá výstavba, vůbec celý legislativní proces okolo stavebního zákona a povolování staveb… V Praze, Brně a velkých krajských městech je nabídka bytů výrazně poddimenzována pod poptávkou. To se pak rozšiřuje, v případě Prahy do Středočeského kraje. Sehnat dnes nemovitost není vůbec jednoduché, lidé musí dělat mnohem více kompromisů než dříve. Oželet určité parametry. A jsou tam právě i ta opatření České národní banky, kdy je především pro mladé lidi problém financovat některé nemovitosti. Co se týče prodeje, teď je ideální doba prodávat. Poptávka po nemovitostech je vysoká, ceny jsou nahoře.

Zákon o České národní bance, který se projednává ve Sněmovně, má zmírnit podmínky poskytování hypoték mladým do 36 let oproti zbytku populace a budou mít tak lepší šanci dosáhnout na vlastní bydlení.

Zřízení Protektorátu Čech a Morava v roce 1939 znamenalo pro obyvatele Strašnic obdobné těžkosti jako pro všechny Pražany.  Výrazně se Strašnic dotkla druhá světová válka, především pak její konec. Během Pražského povstání vysílali povstalci ze Strašnic zprávy a hlášení o současném dění. Povedlo se jim to díky vychytralému triku. Jeden z bojujících Pražanů zavolal jednotce SS ve Strašnicích jménem SS-Grup-penführera Müllera, tehdejšího generálního ředitele pošt, a německy jim nařídil, aby předali vysílač českým technikům. Ti poté Pražanům podávali zprávy o bojích a prokládali vysílání pochodovou hudbou. Do vysílání se také zapojili technici ze strašnické firmy Mikrofona, která přešla po znárodnění v roce 1945 pod Teslu. Během povstání se vysílalo na vlně 415,5m veškeré důležité zprávy, informace a výzvy. Velení převzal povstalecký štáb ve Staré škole V Olšinách pod vedením štábního kapitána let. zbroj. Antonína Pitharta. V bojích proti okupantům, které se odehrávaly právě v prostoru Vršovic, Strašnic, Záběhlic, Malešic a Hostivaře, sehrály důležitou roli barikády. Klíčovou přístupovou cestou byla Černokostelecká ulice, kde vyrostly barikády již na začátku povstání, další se pak objevily i v ulici V Olšinách a na Průběžné. Zbraně získali povstalci v této části východní Prahy přepadením německých vlaků na nádraží Vršovice, ale i například ve vršovických vozatajských kasárnách. Stejně jako na jiných místech v Praze, i zdejší obyvatelé s jásotem vítali ruské tanky, které se objevily 9. května zhruba v 11 hodin i ve Strašnicích.

Sny o vlastním bydlení se mnoha obyvatelům hlavního města dál komplikují. Populární řešení z posledních let v podobě stěhování do „levnějšího“ Středočeského kraje totiž přestává fungovat. Kvůli zájmu Pražanů už ceny nemovitostí vystřelily i v okolí metropole. V rámci Středočeského kraje ceny nejvíce stouply v „prstenci“ kolem Prahy, který tvoří okresy Praha-východ a Praha-západ. Nezdražily přitom pouze byty. Ceny nemovitostí v těchto okresech kopírují pražský trh a rostou v průměru stejně. Průměrná cena rodinného domu se od roku 2016 zvýšila přibližně o 1,5 milionu korun.

Nejatraktivnějšími lokalitami v oblasti jsou vesnice a města s dobrým dopravním spojením s Prahou. Klíčovým faktorem je také občanská vybavenost. Tato sídla díky vysokému zájmu Pražanů procházejí v posledních letech překotným rozvojem, příkladem je městečko Jesenice na jihozápadě metropole. Město celkově velmi prosperuje, je zde zájem o všechny typy nemovitostí, přičemž nejsilnější poptávka je po bytech do 50 metrů čtverečních. Jejich ceny vzrostly za poslední dva roky o statisíce.

Cenový růst se promítá i do cen nájmů, byť poptávka po nájemném bydlení je na periferii Prahy nižší než v metropoli. Například na Kladně se za rok zvedl průměrný nájem za metr čtvereční ze 164 na 202 korun. Vysoká poptávka po bydlení v okolí velkoměsta je jedním z hlavních důvodů zdražování.  A netýká se to pouze Prahy. Růst zájmu o byty na periferiích evidujeme v rámci celé České republiky, meziročně vzrostl o 15 procent. V okolí Prahy a Brna tato poptávka stoupla o 18 procent.

Důvody krize se napříč evropskými městy liší, přesto lze pozorovat dva výrazné společné jmenovatele – ekonomický boom po krizi z roku 2008 a intenzivní turismus spojený s oblíbeností platforem typu Airbnb. S bytovou krizí se potýká i Praha, jejíž nové vedení označilo řešení problému za svou prioritu. Pražská koalice navrhuje například daňové slevy pro lidi, kteří byty pronajímají. Vedení města chce také zrychlit délku stavebních řízení, odblokovat takzvané brownfieldy nebo podpořit družstevní výstavbu. Na západ od Česka se ale objevují i mnohem radikálnější řešení.

Vyvlastněním bytů k nižším nájmům - Petici za znárodnění části bytového fondu už v Berlíně podepsalo přes 20 tisíc lidí. Vedení města se tak iniciativou bude muset zabývat. Ve hře je i referendum o tom, zda se mají byty velkých realitních společností vyvlastnit.    Německo přitom už některá opatření omezující vysoké nájmy udělalo. Spolkový sněm v roce 2015 schválil zákon, podle něhož nemůže pronajímatel inkasovat nájem o více než 10 procent vyšší, než je cenový průměr dané lokality.

Zdanění prázdných bytů už prošlo - V Praze návrh Pirátů na zpracování analýzy množství prázdných bytů v metropoli pomocí dat z elektroměrů neprošel. Některá evropská města však zavedla na tyto byty přímo zvláštní daň. Sazba například v Paříži činí 60 procent tržní hodnoty ročního nájmu, přičemž ještě do roku 2017 byla tato přirážka 20 procent.

Zastropování cen nájmů, třeba podle inflace - Levicový kabinet premiéra Pedra Sáncheze schválil v březnu letošního roku zákon, který mimo jiné omezil roční navýšení nájmu ve smlouvě. Pronajímatel jej nyní může zvednout maximálně o míru inflace, která je v zemi na úrovni zhruba 1,5 procenta.

Sociální bydlení s regulovaným nájmem - Mnohá evropská velkoměsta by se v tomto ohledu chtěla inspirovat Vídní, která se pravidelně umisťuje na čele žebříčků nejlepších měst pro život. Přibližně 60 procent Vídeňanů žije v bytech s regulovaným nájmem, který jim snižuje náklady na bydlení.

Podpora výstavby nefunguje všude stejně - Dalším pilířem irského plánu v hodnotě šest miliard eur je navýšení objemu výstavby. Cílem vlády je do roku 2020 stavět až 25 tisíc nových domů ročně.    Na podobné řešení sází i Praha, není však jisté, zda to povede ke zlevnění bytů. „Vzhledem k nedostatku pracovní síly ve stavebnictví ani nelze očekávat, že by v nejbližší době cena poklesla.

Omezení krátkodobých pronájmů přes Airbnb - Řada evropských měst vůči Airbnb zakročila, například Amsterdam, Barcelona, Berlín, Londýn či Paříž. Restrikce mají různé podoby, může jít o zvláštní daň nebo třeba omezení počtu dní v roce, kdy je možné byt krátkodobě pronajímat.

Strašnice patřily po dlouhá staletí pod proseckou farnost. Jejich duchovní centrum se tedy nacházelo poměrně daleko od vlastní vsi. V 18. století byly pak Strašnice přifařeny ke kostelu sv. Kříže v prostoru dnešního Žižkova a posléze k olšanské farnosti sv. Rocha. Absence kostela ale trápila zdejší obyvatele delší čas. Založením kostela ve Strašnicích bylo součástí katolického projektu na stavbu dvanácti nových kostelů na pražských periferiích, čímž mělo být odčiněno stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 3. Listopadu 1918. V roce 1924 byl založen Spolek pro postavení katolického chrámu Páně ve Strašnicích. Posléze získal spolek pozemek pro realizaci svého plánu od Magdaleny Sechterové-Šrábkové. Vše pak šlo velmi rychle: 1. října 1929 byla založena farnost a následně během necelého půl roku, od března do konce srpna roku I930, byla postavena fara s kaplí podle návrhu místního stavitele Rudolfa Sandholze. Stavba vlastního kostela nebyla z finančních důvodů v meziválečném období realizována a nedošlo k ní ani za protektorátu a následného komunistického režimu. Podle návrhů z roku 1935 dokonce měly být před kaplí uloženy trosky Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí. V roce 1966 byla prozatímní kaple zrekonstruována v duchu liturgické reformy druhého vatikánského koncilu a na konci šedesátých let byla obnovena idea vybudování nového kostela. Stavbu bylo možné zrealizovat až po listopadu I989. Byla zahájena 2. listopadu 1992 a nový kostel byl slavnostně vysvěcen 17. června 1994. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie vznikl podle návrhu architekta Jindřicha Synka a základní kámen posvětil při své návštěvě Československa 22. dubna 1990 papež Jan Pavel ll.

Ve Strašnicích ovšem nalezneme i modlitebny dalších církví. Již na konci l8. století vznikl při cestě z oblasti Vinohrad na Kutnou Horu německý evangelický hřbitov, jehož součástí je kaple podle návrhu Adolfa Foehra z roku 1912 pod správou Československé církve husitské. 0d roku 1923 zde působí Českobratrské církev evangelická, která v roce 1930 získala své sídlo v Kralické ulici. Betlémská kaple, postavená podle plánů Rudolfa Sandholtze v letech 1923-1924, je sídlem Evangelické církve metodistické a Církve adventistů sedmého dne a nalezneme ji ve Vilové ulici.