Realitní blog

Byty ve větších městech narazily na cenový strop. Ve větších městech rostla cena nemovitostí rychleji, ne na menších městech z důvodu silnější poptávky.

Trh se možná začíná pomalu obracet. Ceny stále ještě lehce rostou, ale je vidět, že se méně prodává. V Praze jsou už dnes k vidění nové projekty, které jsou půl roku pře dokončením, a prodání je 10 – 20% bytových jednotek. Poptávka je sice stále silná, ale doba, kdy se dalo prodat téměř cokoliv je pomalu u konce.

Na pražském rezidenčním trhu růst cen nových bytů neskončil ani o letních prázdninách, od začátku roku průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční.

Řada lidí ovšem už nechce takové částky za pořízení bydlení platit. Ve třetím čtvrtletí se v Praze prodalo nejméně nových bytů za posledních šest let. Od července do září se v hlavním městě prodalo o 500 nových bytů méně než v předchozích třech měsících, což značí třetinový pokles. Zhruba o třetinu klesly prodeje také v ostatních oblastech Česka. Mimo Prahu se navíc snížily i ceny takových bytů.  Ochlazení bytového trhu se podle něj dotklo také regionů, kde se celkové prodeje snížily ve třetím kvartálu oproti druhému o 29 procent. V Jihomoravském i Středočeském kraji se prodalo dokonce o polovinu méně bytových jednotek než v předchozím čtvrtletí.

Poptávka po bytech k pronájmu v posledních letech silně převyšuje nabídku. Bydlení v nájmu totiž už není jen doména převážně mladých lidí. Stále častěji jsou nuceny ho vyhledat i rodiny.

Za současné situace na českém trhu, kdy ČNB reguluje hypotéky a jsou přísnější podmínky pro její dosažení + ceny za nemovitosti neustále šplhají vzhůru, je nucena čím dál větší skupina lidí sáhnout právě po nájemním bydlení.

Dřívější trend nájemního bydlení, kdy byt v pronájmu hledala hlavně skupina studentů nebo mladých lidí bez rodiny je již v nenávratnu pryč. Přidávají se starší lidé, kteří svojí nemovitost prodali a hledají nějaký malý byt na dožití. Lidé, kteří nedosáhnout na nový systém hypoték nebo zahraniční pracovníci, kteří tu mají pracovní smlouvu na několik let. Poptávka se tak neustále zvyšuje, a to nejen v hlavím městě, ale takřka po celé ČR. Volných bytů k pronájmu je však všude velký nedostatek, především ve velkých městech. Majitelé bytů si tak mnou ruce, protože jejich příjmy stoupají, protože nedostatek volných bytů sune centy neustále nahoru. Navíc si své nájemníky mohou vybírat a tak se o jeden byt standardně uchází několik zájemců najednou. Zvlášť v v Praze a Brně není výjimkou několik desítek potenciálních klientů na jednu nemovitost. Pokud tedy hledáte byt v Praze, je potřeba rychle jednotlivé nabídky regulovat a připravit se na prohlídku v podobě výběrového řízení.

Rychle jsou pryč hezké byty. Lidé preferují i menší rekonstrukce. To se ovšem opět promítá v ceně za samotný pronájem. Kdo hledá levnější bydlení, musí tak jistý komfort a standard oželet a smířit se třeba s umakartovým jádrem. Pokud jde o dispozice bytu, pronajímají se dobře všechny. Cílových skupin, které nájemní bydlení hledají je v dnešní době tolik, že byty se pronajímají v řádech dnů. Rozhodující je pak spíše samotná lokalita bydlení. Rodiny preferují spíše sídliště, kde je lepší občanská vybavenost, jako lékař, škola, školka, obchody. Centrum zase láká ty, kteří chtějí mít všude blízko, nepotřebují auto a nevadí jim vyšší cena. Širší centrum je populární zase u mladších lidí nebo manažerů. Zcela specifickou skupinou jsou byty nad sto metrů čtverečních. Majitelé tak přizpůsobují i samotné vybavení bytů. Ty menší většinou pronajímají kompletně vybavené, včetně spotřebičů. Větší byty, kam se stěhují právě rodiny, jsou buď částečně vybaveny (zejména kuchyňská linka, část spotřebičů) nebo nevybaveny a rodina tak použije svůj vlastní majetek. Vysoká je i poptávka po bytech, které může sdílet více lidí – pracovníků. Zejména v lokalitách, kde vyrostly velké výrobní firmy. Tito lidé tak omezují nutnost dojíždění do firmy v pracovním týdnu. Standardně v takovém bytě bydlí dva až tři lidé. Na rozdíl od studentů chtějí mít větší soukromí. Zaměstnavatel navíc na takové bydlení zaměstnancům i sám finančně přispívá. V poslední době stoupá i zájem po pronájmu nebo odkoupení menších domku v průmyslových oblastech, kde investor revitalizuje dům na ubytovnu s co nejvíce pokoji.

Pozůstalostní řízení se dotkne každého z nás, a tak je lepší uspořádat si věci ještě za svého života. Aby dům zdědil synovec, jak jste si přáli, anebo bylo postaráno o vašeho mazlíčka.

Když chcete majetek převést za života

Pokud se člověk rozhodne převést svůj majetek ještě za svého života, pak sepíše darovací smlouvu. V ní lze uvést věcné břemeno například bytu. Takže zde zůstává zachováno právo například byt užívat, a to buďto samostatně, nebo společně s vlastníkem, pěstovat plodiny na zahradě a podobně. Převod majetku za svého života je třeba si vždy velmi dobře rozmyslet, a to zejména jedná-li se o převod domu, v němž trvale bydlíme. I když se zřídí věcné břemeno, mohou se okolnosti v rodině změnit a fakticky znepříjemňovat užívání domu. A možnosti odvolat dar jsou poměrně omezené.

Změnami okolností může být úmrtí nového vlastníka, exekuce či konkurzní řízení na nového vlastníka, ale také nový životní partner. Ve smlouvě si lze dohodnout i povinnost určitých služeb či pomoci od nového vlastníka. Možností je víc, vymáhání plnění ale může být někdy fakticky obtížné a soud s vlastní rodinou, je vždy traumatizující. Často toto lidé činí ve snaze ochránit rodinu před poplatky u notáře za dědictví, použijí smlouvy z internetu, ušetří a sami se pak bohužel přivedou do potíží.

Odměna notáři za projednání pozůstalosti začíná na 600 Kč bez DPH. Když se například jedná o majetek v hodnotě 20 milionů korun a víc, pak je maximální výše odměny notáře za projednání dědictví 38 300 korun bez DPH.

Co je třeba zařídit před odchodem do domova důchodců /domu s pečovatelskou službou atd.

Záleží na tom, jaký majetek člověk vlastní a jak s ním chce naložit. Pokud opouští svůj byt natrvalo bez možnosti se tam vrátit, pak samozřejmě může se svým majetkem naložit tak, jak chce (prodat, darovat, pronajmout). Nicméně je třeba si uvědomit, že i tyto typy zařízení (domovy seniorů či pečovatelské domy) se platí a člověk by neměl zůstat bez prostředků, rovněž odchod zejména do domu s pečovatelskou službou nemusí znamenat konec např. cestování a podobně. Pokud si majetek ponechá, je dobré, aby důvěryhodná osoba měla možnost tento majetek spravovat, to znamená řešit platby energií a služeb, přístup k účtům a podobně. Také lze pro případ nesvéprávnosti učinit opatření, aby určitá osoba vykonávala funkci opatrovníka.

Když se stanete dědicem

Když v dědickém řízení nefiguruje závěť, postupuje se podle zákonné dědické posloupnosti. Podle českých zákonů mají při rozdělování pozůstalosti přednost děti a manžel či manželka. Patří do takzvané první dědické třídy a každý z nich dostane z pozůstalosti stejný díl. Když dědictví odmítnou nebo třeba již nežijí, přijdou na řadu lidé z druhé dědické třídy, a tak to pokračuje dál.

Jak se o dědictví dozvíte

Kvůli prvotní informaci si notář zve zpravidla pouze toho, kdo vypravil pohřeb. Tedy osobu, která pohřeb dle informace pohřební služby zaplatila a o níž se dá předpokládat, že zná osobní i majetkové poměry zemřelého. A má ještě jedno výsadní postavení – pokud po sobě nechá zemřelý jen minimální majetek, připadne právě objednateli pohřbu. Když se stanete účastníkem dědického řízení, osloví vás místně příslušný notář. Společně s ostatními účastníky řízení, tedy lidmi, kterých se dědictví týká, budete pozváni do notářské kanceláře, kde se rozdělení majetku po zesnulém bude řešit. Notář zde vystupuje jako soudní komisař, z toho důvodu jsou dědicové předvoláváni soudní obsílkou, stejně jako ke každému jinému občanskoprávnímu jednání.

Jak dlouho vyřízení dědictví trvá

Zhruba devět z deseti dědických řízení je vyřízeno do roka a výjimkou není ukončení řízení do pěti měsíců. V případě, že služby notáře vyžaduje nemohoucí člověk, není problém si schůzku domluvit i na místě mimo notářskou kancelář.

Kolik to stojí

Lépe by bylo napsat, kolik vám služba notáře ukrojí z dědictví. Odměna notáře se odvíjí od hodnoty celé pozůstalosti. Podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti si z prvních 100 tisíc bere notář základ dvě procenta, z další částky až do půl milionu 1,2 procenta, z milionového majetku necelé procento a tak to jde dál. Notář má kromě odměny i právo na náhradu hotových výdajů – náklady na předvolání dědiců k jednání a na doručení konečného usnesení a na náhradu DPH. Notář cenu neurčuje sám, ale stanovuje ji podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti. Sepsání jednoduché závěti notářským zápisem stojí 1 500 korun bez DPH.

Sepsání závěti:

Sepsaná závěť u notáře bude zaevidovaná. Od chvíle sepsání, až do vaší smrti nesmí nikdo do vašeho testamentu ani nahlédnout. Nemají na to právo vaši příbuzní, ani věřitelé, soudci nebo policie. Jedině vy, pokud budete chtít něco v závěti změnit. Navíc nebude hrozit, že nebude závěť nalezena nebo že bude po nalezení zničena a notáři zatajena.

Po vaší smrti matrika informuje soud, který zahájí pozůstalostní řízení a pověří notáře, aby jej provedl. Notář do evidence nahlédne a závěť si sám vyžádá od notáře, u něhož je uložena.

Závěť si každý může sepsat individuálně, ale to přináší jistá úskalí a nevýhody. Pokud budete například chtít, aby vnuk zdědil automobil, ale s podmínkou, že musí složit maturitní zkoušku, což v závěti uvedete, pak musíte také uvést, co bude s autem, když vnuk podmínku nesplní.

Věnovat majetek můžete jednotlivým lidem, organizacím, spolkům či společnostem, ale nikoli zvířeti. Ale lze v závěti uvést podmínky opatrování vašeho pozůstalého zvířete.

Závěť je nadřazená zákonné dědické posloupnosti, přesto ale existuje neopomenutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stává jeho potomek. Když ten svůj povinný díl z nějakého důvodu nedědí, pak nastupuje jeho potomek.

Testament pamatuje i na možnost vydědění, v takovém případě neopomenutelný dědic nemusí obdržet ani povinný podíl. Vydědění lze v případě, kdy se jedná o osobu, která neposkytla pomoc v nouzi, trvale neprojevuje o zůstavitele zájem, byla odsouzena ze spáchání trestného činu nebo tato osoba vede nezřízený a pochybný život, užívá návykové látky, je zadlužena nebo existuje obava, že by případný podíl nezachovala pro své potomky. V posledním bodě, tak podíl dostávají děti osoby s jistou pochybností.

Již sepsanou závěť můžete odvolat nebo nahradit novou – ta původní pak přestane automaticky platit – pokud se jedná toho stejného majetku. Pokud bez výslovného odvolání změníte jen část z původního rozhodnut, platit budou obě dvě varianty s přihlédnutím k nové části ustanovení.

Notář si cenu za sepsání závěti neurčuje sám, ale stanovuje ji vyhláška ministerstva spravedlnosti. Sepsání takového dokumentu s notářským zápisem stojí 1500 korun. Závěť se následně registruje na centrální evidenci závětí, kterou vede notářská komora ČR za částku 300 korun + 21% DPH. Jestliže je závěť složitější a obsahuje větší množství dodatků, odkazů nebo podmínek, notář si svou odměnu může zvýšit až na dvojnásobek ceny původní.

Mladí lidé odpovídající tomuto profilu sice nepíší inzeráty do novin, ale přesně s takovým požadavkem se stále častěji obracejí na developery. Mnoho mladých chce bydlet samo. Dokonce to vypadá jako nový trend. Nejde ovšem pouze o mladé, ale i o lidi například po rozvodu. Všimli si toho také investoři. První byty, které jsou v developerských projektech prodané, jsou ve většině případů byty 1+kk.

Podíl této skupiny skutečně roste. Je to dáno především ekonomickou situací lidí a hospodářským růstem. A také výrazně většími možnostmi pro uplatnění se hned na začátku kariéry. Singles klienti jsou přitom podle developerů velmi specifickou cílovou skupinou. Nejen že si vybírají menší a efektivní dispozice, ale na nové bydlení mají i mnohem konkrétnější požadavky. Důležitá je pro ně lokalita, dobré spojení do centra a dostatek možností pro aktivní odpočinek. Singles vyhledávají především byty v novostavbách nebo po kompletní rekonstrukci. Mimo jiné proto, že jsou zvyklí mít vždy vše okamžitě a v perfektním stavu.

Údaje developerů potvrzují i sociologové. Podle ředitele Sociologického ústavu Akademie věd Tomáše Kosteleckého je za rostoucím zájmem o single bydlení například to, že se stále zvyšuje věk, ve kterém lidé uzavírají manželství. Lidé ukončí školu, získají práci a vydělají si peníze, ale ještě nemají partnera nebo stálý svazek. A to jsou právě ti singles, kteří přicházejí k developerům a hledají byt. Vzhledem k vysokým cenám bytů v Praze se do skupiny singles řadí především lidé s vyšším vzděláním a lépe placenou prací. Naopak ti méně úspěšní mají kvůli vysokým cenám velké problémy a může se stát, že se ta věková kategorie sociálně rozdělí do dvou poměrně odlišných skupin. Ti s dobrými příjmy mohou být častěji single. Ti, kteří si nevydělají tolik, na vlastní byty mít nebudou. Zdravotní sestra si v Praze single bydlení prostě nepořídí.

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze na konci dubna meziročně vzrostla o deset procent na 99,4 tisíce korun za m2. Tempo růstu nicméně postupně klesá, neboť v polovině loňského roku byty meziročně zdražily o 22, 5 procenta. Počet volných dostupných bytů v nabídce developerů ke konci dubna meziročně vzrostl o 18 procent na 4 827.

Průměrný prodaný byt stál 6,44 milionu korun, jeho jednotková cena byla 97,9 tisíce korun za m2.  Jeho velikost činila 64m 2. Nejdražším pražským obvodem zůstává Praha 1 s průměrnou cenou 218 900 korun za m2. Nejlevnější je Praha 4 s průměrem 80 tisíc korun. Meziročně ceny nejvíce vzrostly v Praze 1 (o 30,2 %), naopak v Praze 6 klesly o 6,4%.

Stát půjčí mladým rodinám do 36 let na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení až dva miliony korun. Úroková sazba bude jedno procento s garantovanou dobou 20 let, maximální doba splácení bude ve výjimečných případech 25 let.

Příjem žádostí bude zahájen 15. srpna. Návrh Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) schválila vláda. Pro letošek je na půjčky ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) vyčleněno 650 milionů korun. Státní úvěr lze kombinovat s hypotékou. Hypotéku tímto úvěrem ovšem nejde splatit.

Podle nařízení, které vláda schválila před dvěma roky, si žadatel mohl půjčit maximálně 600 tisíc korun, maximální doba splatnosti úvěru byla 15 let. Nynější schválená verze zahrnuje tři kategorie. Na modernizaci bytu stát půjčí nejvýše 300 tisíc korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, v případě stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka stanovena na dva miliony korun. Úvěr bude poskytnut maximálně do 80 procent skutečných nákladů na výstavbu nebo koupi, u rodinných domů včetně pořizovací ceny pozemku.

Rozdíl je také v tom, kdo o půjčku může žádat. Podle předchozího nařízení musel být jeden z žadatelů mladší než 36 let, společně navíc museli pečovat o dítě do šesti let. „To se teď změnilo. Pokud o půjčku požádají manželé nebo registrovaní partneři, dítě mít nemusí. Ovšem pokud manželé nebudou, dítě do šesti let je podmínkou.

Maximální doba splatnosti je stanovena u modernizace na deset let, u koupě nebo stavby až 20 let. Ve výjimečných případech, jako například při závažné nemoci, je doba splácení prodloužena na 25 let. Bonusem je odečet 30 tisíc korun z jistiny za každé narozené nebo osvojené dítě v průběhu trvání úvěrového vztahu.

V připomínkách MMR také zaznělo, že při pražské cenové úrovni je výše půjčky pro hlavní město příliš nízká. Program je určen samozřejmě pro všechny, ale primárně necílí na Prahu, kde má dobře placenou práci většina lidí. Hlavní snaha je viděna v tom, aby se nevysídloval venkov a mladí lidé zůstávali tam.

Kroky centrální banky vedoucí k omezení hypoték zvýší zájem o nájmy. Ty proto podraží. Vlastní bydlení bude v Praze ještě méně dostupné. Česká národní banka (ČNB) zavádí od října doporučení, která učiní koupi bytu pomocí hypotéky pro velkou část pražských domácností ještě nedostupnější. Na drahé byty v metropoli totiž bude velmi obtížné získat úvěr. Podle analytiků proto výrazně poroste poptávka po nájemním bydlení. A vysoká poptávka následně požene ceny nájmů vzhůru. Ty nakonec mohou být v Praze vyšší než splátka hypotéky. Doporučení ČNB, která sice nejsou závazná, ale většina bank se jimi řídí, reagují především na vysoké ceny bytů. S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé.

Od října letošního roku tak bude platit, že maximální výše hypotéky, o kterou si může člověk zažádat, musí odpovídat devítinásobku jeho čistého ročního příjmu. Druhým pravidlem je to, že může žadatel měsíčně splácet maximálně částku, která dosahuje pětačtyřiceti procent jeho čistého měsíčního příjmu. To má zajistit, aby si žadatelé nenastavovali příliš vysoké částky, které by třeba v případě nečekaných jednorázových výdajů nebo naopak náhlých výpadků příjmů nebyli schopni splácet a tím se dostávali do dluhových pastí. Zároveň stále platí, že u většiny hypoték, které banky povolují, musí mít žadatel naspořeno alespoň dvacet procent z ceny bytu.

Kromě zvýšení cen nájmů ale mohou mít opatření ČNB na pražský trh s bydlením ještě jeden efekt. Oslabení poptávky po koupi vlastního bytu může zastavit růst cen nemovitostí, který byl především v loňském roce výrazný. Dostupnost bydlení je nyní v Praze nejhorší za posledních deset let. Pokud si pražská domácnost bude chtít přece jen pořídit pomocí hypotečního úvěru vlastní byt, musí si od října připravit nejen vysokou částku v hotovosti, ale také bude muset mít dostatečně vysoký měsíční příjem. Jinak banka peníze nepůjčí. Nová kritéria budou znamenat, že až jedna pětina zájemců na hypotéku nedosáhne. V praxi to znamená, že Pražan s průměrným příjmem 39 tisíc hrubého si může vzít s novými pravidly ČNB úvěr maximálně na 3,12 milionu, což činí devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Zároveň ale nesmí splácet více než 13 020 korun měsíčně. Hypotéku by pak tedy musel mít minimálně na jedenadvacet let. Za tři miliony se navíc v novostavbách v Praze prodávají jen garsonky 1+kk. U průměrného bytu v dispozicích 3+kk, který se v novostavbách prodává za 7,3 milionu, by pro dosáhnutí na hypotéku musela domácnost disponovat hrubým měsíčním příjmem 75 800 korun a navíc mít naspořeno 1,47 milionu.

Ušetřit na daních a vyhnout se zákonným povinnostem pronajímatele. Ale také neznalost. To jsou důvody, proč se některé byty pronajímají bez smlouvy a z pronájmu se neplatí daně.

V Česku je kolem pěti milionů bytů, vyplývá z posledního sčítání lidu Českého statistického úřadu. Z toho se zhruba pětina pronajímá. Přiznané příjmy z pronájmu jen v roce 2016 podle posledních údajů Finanční správy dosáhly 34 miliard korun. Někdy se byty ovšem pronajímají načerno. V Česku se neoficiálně pronajímá zhruba 80 tisíc bytů. Nepřiznávání daní z příjmů z pronájmu není masový jev, objevuje se zpravidla jen u menších pronajímatelů, kteří mají jednu, maximálně dvě nemovitosti na pronájem. I tak ale stát takto přichází ročně na daních o 138 milionů korun.

Hlavní motivací vlastníků nemovitostí, kteří pronájem nepřiznají, je ušetřit na daních, případně vyhnout se zákonným povinnostem, které jim jakožto pronajímatelům ukládá legislativa. Při černém pronájmu totiž nejsou vázáni písemnou nájemní smlouvou. Nový občanský zákoník je přitom na pronajímatele docela přísný. Zároveň jsou to ale oni a nikoli nájemci, kdo se takovým obchodem vystavuje většímu riziku. Kromě toho, že se člověk pronajímající byt načerno vystavuje hrozbě postihu od berňáku, může mít také problém při vymáhání peněz za případné rozbité věci nebo problémy s vystěhováním případného neplatiče. Nájemníky, kteří se do bytu beze smlouvy nastěhují, zase láká nižší cena nebo možnost rychlé výpovědi. I to se ale může obrátit proti nim – pronajímatel je může vystěhovat ze dne na den a nájemci se ničeho nedomohou.

Berňák prověřuje internetové inzerenty. Člověku, který peníze z pronájmu v daňovém přiznání neuvede, hrozí zejména pokuta za nepodání daňového přiznání a dále úrok z prodlení, pokud vznikla povinnost uhradit daň. Případně penále, pokud finanční úřad s odstupem času na černý pronájem přijde. V krajním případě může pronajímatel takovým jednáním spáchat trestný čin krácení daní. Daň může finanční úřad doměřit tři roky od běžného termínu pro podání daňového přiznání. Tedy aktuálně může finanční úřad doměřit nepřiznanou daň z příjmů z pronájmů obdržených v roce 2015. Daň z pronájmu přitom nemusí být nijak vysoká. Daňový základ lze totiž snížit o náklady, jako jsou odpisy nemovitosti, úroky z hypotéky, opravy, zhodnocení nemovitosti, paušál na auto, náklady na daňového poradce či daň z nemovitosti. Nebo je možné výdaje uplatnit paušálem ve výši 30 procent příjmů.

Od 1. října 2018 by banka neměla schválit hypotéku žadateli, který by pak měsíčně splácel 45% svých čistých příjmů. Toto oznámení známé pod zkratkou – DSTI – v úterý oznámila Česká národní banka. Dopadne hlavně na žadatele o hypotéku z velkých měst, kde jsou ceny nemovitostí hodně vysoko.

Například rodina, která si chce koupit 75 metrový byt v Praze, by měla mít měsíční příjem 60 tisíc korun čistého. Brněnská rodina s obdobným plánem pak 43 tisíc. To už na první pohled pro většinu domácností znamená, že na takový typ bydlení nedosáhnu. O něco lépe jsou na tom pak ti, kteří by chtěli starší byt v menším krajském městě. Ale i na 75 metrový panelákový byt v Praze je nutné mít měsíční příjem 39 tisíc korun čistého.

Na to jen těžko dosáhne rodina, kde jeden člen pobírá průměrnou mzdu a druhý je doma s dítětem na rodičovské dovolené. Pozor: Do splátky, která nesmí přesáhnout 45% čistých příjmů, se nepočítá jen samotná hypotéka, ale jakákoli jiná splátka půjčky – ať už třeba leasingu na auto, kreditní karta nebo spotřebitelský úvěr. Pokud tedy rodina chce hypotéku se splátkou 15 tisíc korun měsíčně, musí mít příjem 33 300 korun čistého měsíčně. Pokud, ale kromě toho už ze dřívějška splácí třeba spotřební úvěr za 2,5 tisíce měsíčně, zvýší se požadovaná výše čistého měsíčního příjmu domácnosti na 38. 850 korun.

Výpočty vycházejí z 80% hypotéky s úrokovou sazbou 2,51%. Kromě podmínky DSTI nově oznámila ŠNB i druhé doporučení. To se označuje jako DTI a určuje, že si žadatel nesmí půjčit větší částku, než je devítinásobek.

Ceny bytů v Česku vzrostly za poslední čtyři roky v průměru o více než čtyřicet procent a trend stále pokračuje. Odborníci se shodují, že minimálně v Praze a Brně bude ještě dráž.  

K zaručeně nejdražším bytům patří ty v metropoli. Bydlení v Česku nezdražilo ze dne na den. Rozhodující faktory se vyvíjely několik desetiletí. Odborníci na trhu se shodují, že k hlavním příčinám současného stavu patří nejen rodící Husákovy děti, ale také státní zásahy. 

Demografický vývoj a měnící se chování lidí 

Současný trh s bydlením ovlivňují zásadně dvě populační vlny. Jednak poválečný babyboom, během něhož se narodily dva miliony dětí, a pak 1,75 milionu jejich potomků zhruba ze sedmdesátých let, nazývaných Husákovy děti. U první skupiny se významně prodloužil věk dožití a u druhé se prodloužila doba, kdy zakládaly nebo zakládají rodiny. 

Zvýšil se tak počet bytů, které jsou obývány jen jedno- nebo dvojčetnými domácnostmi. Lidé se navíc stěhují z venkova do měst a města na tento tlak dostatečně nereagují 

Historicky nejnižší úrokové sazby 

Od roku 2010 začaly klesat úrokové sazby. Ve druhé polovině roku 2016 dosáhly dosavadního historického minima. 

Stát zaváděl nová pravidla a zvyšoval daně 

Od roku 2007 probíhá plíživé zvyšování různých daní (zejména DPH) u novostaveb nebo pravidel pro výpočet plochy nových bytů. To opět zvyšuje podíl daně, kterou je třeba z „produktu nový byt“ uhradit státu. Za posledních jedenáct let se daň z bytu zvýšila čtyřikrát až šestkrát podle jeho velikosti a typu. 

V roce 2016 došlo ke změně daně z nabytí nemovitosti, kdy ji začal hradit kupující. Souhrnná daňová zátěž, kterou hradí kupující v ceně bytu, dnes běžně přesahuje milion korun u každého nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních. 

V roce 2016 začal také platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který poprvé za 20 let zcela změnil fungování hypotečního trhu, a zpřísnily se podmínky pro poskytování hypoték. Setkání těchto tří faktorů vytvořilo opravdu extrémní katalyzátor poptávky, zejména u lidí, kteří by jinak sami od sebe nakupovali třeba až v letech 2017 až 2019. 

Důsledky tuzemské politické situace 

Komunální volby v roce 2014 znamenaly výměnu části politické reprezentace, především v Praze a zčásti v Brně, která nebyla příliš nakloněna developerským projektům. Po roce 2014 se přestalo stavět a razantně se prodloužily všechny povolovací procesy na všechny byty. V letech 2015 a 2016 se rychle vyprodaly byty na secondhandovém trhu a zastavila se výstavba nových bytů tam, kde byla nejvíc poptávaná. 

Schvalovací procesy a technické předpisy 

Za posledních 10 let se doba povolování výstavby nových bytů prodloužila z běžných dvou až tří let na dnešních osm až deset let. Nejsou dodržovány správní lhůty, což ještě prohlubuje nedostatečnou nabídku. 

Nedostatečná nabídka nájemního bydlení 

V Česku došlo postupnou privatizací bytového fondu k extrémní situaci, kdy jsou více než tři čtvrtiny bytů v osobním vlastnictví. Stát a města ztratily schopnost korigovat růst cen nájmů. Celou stranu nabídky vytváří vlastně drobní vlastníci bytů, kteří kupují byty spíše proto, aby se zajistili na důchod nebo aby pořídili bydlení dětem, a zatím je pronajímají. 

Konjunktura, krize a zase konjunktura 

Kvůli minimální nezaměstnanosti a rostoucím příjmům v posledních třech letech se lidé přestali bát utrácet a investovat do nemovitostí. 

Navíc se rychle střídaly extrémy. Období konjunktury v letech 2006 až 2009 bylo rychle vystřídáno obdobím nedůvěry lidí v budoucnost v letech 2010 až 2013 – a to bylo rychle vystřídáno obdobím konjunktury počínaje rokem 2015 do současnosti. 

Rychlé střídání období „předzásobení se, dokud to jde“ s obdobím „odložím nákup, až bude líp“ způsobilo, že lidé volí při pořizování bydlení extrémní řešení.