Největší města dlouhodobě bojují s nedostatkem bytů a zdlouhavými povolovacími procesy nových stavebních projektů. Stavebníci proto hledají alternativní cesty, jak rychle uspokojit poptávku po bydlení. Jednou z nich je rozšiřování dosavadních domů. Budování nástaveb, vestaveb či přístaveb v bytových domech nabírá na obrátkách. Nejvíc bytů vzniklo tímto způsobem loni v Praze. Ve všech typech rozšíření bytových domů se v hlavním městě dokončilo 413 bytů, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). To je nejvíc od roku 2012, přičemž tyto byty tvořily v roce 2018 zhruba desetinu dokončených bytů v bytových domech.
Boomu rozšiřování stávajících bytových domů nahrávalo jednodušší povolování včetně snazšího získání souhlasu všech zainteresovaných stran. Byty v nástavbách podle něj hlavnímu městu pomohou, novou bytovou výstavbu však nenahradí. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy předpokládá, že v nejbližších letech objem nástaveb ještě mírně poroste. Předpokládá se, že vývoj odráží současný stav nabídky volných stavebních pozemků a enormní poptávku po nových bytech. Podíl nástaveb na celkovém počtu dokončených bytů v bytových domech roste také v Brně, loni dosáhl téměř 20 procent.
Výstavba v již existujících strukturách obnáší řadu výhod, například „zahušťování“ centra města. Díky tomu se město nerozrůstá do šířky, a tudíž není tolik zatěžována dopravní infrastruktura. S nástavbami většinou dochází k rekonstrukcím celých objektů, což zvyšuje hodnotu nejen konkrétní nemovitosti, ale i okolí. Naopak nevýhodou střešní nástavby je větší zatížení nosné konstrukce celého objektu. Nejčastěji se rizika týkají statiky objektu a řešení spojení s komplexní stavební úpravou. Mnohdy se také instalují nové rozvody či stoupačky. Je třeba dbát nejen na nově přistavované konstrukce, ale na stavební úpravy týkající se celého objektu. Velké developerské společnosti většinou upřednostňují výstavbu nových objektů. Do nástaveb bytových domů se tak pouštějí zejména jejich vlastníci, například bytová družstva či obce.