Realitní blog

Bydlet ve vlastním je cíl většiny Čechů. Na rozdíl od Britů, Němců nebo Švýcarů, kteří jsou pronájmům otevřenější, si Češi nemovitosti rádi kupují. Ve vlastním bydlí v současnosti osm z deseti Čechů, což je výrazně víc, než je průměr Evropské unie, kde je tento poměr 70:30 ve prospěch vlastního bydlení. Touha Čechů žít ve vlastním se naplno projevila v uplynulých dvou pandemických letech, které v oblasti úvěrů na bydlení lámaly jeden rekord za druhým. Ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi vykazuje Česko i další odchylku. Zatímco jinde dávají mileniálové přednost nájemnému bydlení před hypotékou, a to především z důvodu volnosti, téměř nulových závazků a minimální povinnosti se o nemovitost starat, čeští mileniálové stále sní o vlastním bydlení. Počet těch, kteří dávají nebo budou dávat přednost pronájmu, ale roste. Takto uvažuje již pětina mladých, ve věku mezi 18 a 25 roky je to již čtvrtina. Pronájmu dávají nejčastěji přednost proto, že vlastní bydlení pro ně není z důvodu vysokých cen nemovitostí dostupné, ale také proto, že pro ně představuje určitou volnost a flexibilitu bydlení kdykoliv změnit.

Kdo od realitního trhu v loňském roce čekal klid a stagnaci, těžce se přepočítal. Odvětví realit v roce 2021 zažilo doslova turbulence, a to zejména v cenách. Ty stoupaly sedmimílovým tempem a stojí dnes na historických rekordech. Strop ale ještě nenašly. Nejenže jsou nyní byty v Česku nejdražší v historii, ale současně jejich cena v meziročním srovnání roste nejrychleji. Jejich ceny jsou nyní téměř o tři čtvrtiny vyšší než v roce 2015. Důvodů rychlého růstu cen bydlení v Česku je hned několik a oproti rokům minulým se příliš neliší. Asi tím vůbec nejpalčivějším důvodem zdražování je extrémně pomalá výstavba nových bytů, což souvisí se zdlouhavým povolovacím procesem, který se táhne často roky. V návaznosti na to nemá na vývoj cen dobrý vliv ani silná poptávka po nemovitostech. Svůj vliv měly ale i zatím vcelku dostupné hypotéky, což se do budoucna s rostoucím sazbami ČNB změní. Kromě vysoké poptávky a výhodných hypoték se na růstu cen podílí také chuť Čechů investovat do nemovitostí s cílem ochránit vlastní úspory před důsledky inflace. Pro loňský rok naopak neobvyklý tlak na ceny nemovitostí vytvářelo dramatické zdražování stavebních materiálů, které ve finálních cenách rostlo až o stovky procent. Podle odborníků na trhu s nemovitostmi se ale zvýšení cen naplno promítne až letos.

V Polsku, Maďarsku nebo Srbsku se prodávají byty se stejnými náklady jako v Praze, ale za poloviční ceny. I tak se na nich vydělává. Své podnikání dnes developerská UDI Group směřuje téměř výhradně do zahraničí. Je to sice náročnější, ziskovost je menší, ale prostředí je transparentní a otevřené. Na všech zahraničních trzích, je velmi silná konkurence a na trhu daleko víc projektů, firem a v konečném důsledku také bytů. Konkurence se vzájemně drží na uzdě. To v Praze není. Loni tady úřady povolily do výstavby 3200 bytů v bytových domech, a to je samozřejmě zcela nedostatečné, ve Varšavě to je mnohonásobně více. Na otevřeném trhu nemusíte vědět, kdo sedí na radnici. Prostě koupíte pozemek, v souladu s územním plánem připravíte projekt a můžete se spolehnout, že ho ve lhůtách úřady projednají a povolí. Ve Varšavě čekáte cca šest týdnů. V Praze by to trvalo šest let, a to ještě v lepším případě. Ponechání stavebních úřadů na obcích není obrat k lepšímu. Obce mají výstavbu na svém území ovlivňovat v úrovni územního plánování. Samotné povolování se má ale odehrávat v režimu nezávislé státní správy. Každý majitel pozemku má právo, aby o jeho projektu rozhodoval nezávislý úředník. To se samozřejmě neděje, pokud ten úředník je zaměstnancem obce a ta je také účastníkem řízení. Rozhodování nemá být ovlivňováno politiky, kteří právě teď řídí obce. Příští rok je bude řídit někdo jiný a ten bude mít jiný zájem. Je to obrovský korupční prostor, který nás dostal tam, kde jsme s povolováním staveb nyní – mezi rozvojové státy.

Pojem „levná“ lokalita za posledních pět let zcela padl v prstenci kolem Prahy. Ceny jsou astronomické a nabídka mizivá. A tak se lidé dívají do menších obcí kolem. Chata v lese nad Černošicemi, před rokem pořízená napřímo, bez realitní inzerce a prostředníka za 1,5 milionu korun, stojí dnes dvojnásobek. Ve Vonoklasech před rokem manželé koupili domek za 3,5 milionu a teď dostali nabídku na 7,5 milionu korun. Nahoru jdou i ta úplně nejlevnější, v podstatě zatracovaná místa. Před třemi lety nebyl problém koupit panelákový byt v Mostě pod 200 tisíc korun. Dnes? Půl milionu, milion, dva. Jedním z důvodu, proč ceny tak letí, je slabá nabídka. V Ústeckém kraji se v současné době nenabízí žádný větší developerský projekt. Družstevní byt na sídlišti v panelovém domě v Teplicích o výměře 55 metrů čtverečních se prodával začátkem loňského roku pod hranicí 18 tisíc korun za m2, dnes má běžně cenu kolem 22 tisíc za metr. Obdobná situace panuje na Moravě. Metr čtvereční bytu v Brně se prodával před dvěma lety za 45 tisíc až 70 tisíc korun, nyní se vyšplhal na 100 až 120 tisíc korun. Jen v Olomouckém kraji je situace o trochu lepší, protože zde probíhá výstavba zhruba pěti tisíc bytů. I zde ovšem za uplynulých pět let podle propočtů vzrostly ceny o 114 procent. Za první čtvrtletí letošního roku zdražily o dalších deset procent.

Během koronavirového lockdownu nešetřili jenom spotřebitelé, ale také investoři. Ti teď chtějí své peníze ochránit před inflací a vložit je do nemovitostí, jejichž cena neustále roste, a zřejmě ještě dlouho bude. Problémem je, že na trhu není dostatek volných a investičně zajímavých nemovitostí. Na jednu garsonku na dobré adrese se na prohlídku registruje i 30 zájemců. Polovina z nich už má připravenou hotovost a chtějí byt koupit. Podobný obrázek lze vidět nejenom v Praze či dalších velkých městech Česka, ale také v méně vyhledávaných lokalitách. Největší zájem je o menší byty 1kk či 2kk. Dnes už dokonce nevadí, že je jeho obytná plocha menší než 30 metrů. Zatímco ještě před dvěma lety se tyto garsonky v Praze prodávaly za cenu ke třem milionům korun, dnešní cena atakuje čtyři miliony. Když si koupíte byt na investici v Praze (typicky 2+kk) a následně ho budete pronajímat, tak po započtení všech nákladů a rizik budete mít výnos v rozmezí 2-3 %, to se do toho nepočítají starosti okolo. Ceny nemovitostí rostou a nájmy naopak v posledním roce klesly, ve výsledku tak výnos nepokryje ani inflaci. Do nemovitostí se ale investuje v Česku i mimo hlavní metropole. Vlivem pandemie koronaviru se ke slovu v posledním roce dostávají také reality v rekreačních oblastech, které investoři využívají hlavně ke krátkodobým pronájmům. Příkladem mohou být Krkonoše, kde developeři dokončují několik desítek nových bytů. Kromě solidních příjmů z krátkodobého pronájmu turistům slibují tyto investice zhodnocení v podobě růstu tržní ceny nemovitosti.

Objem investic do nemovitostí ve střední a východní Evropě v roce 2020 poklesl oproti předchozímu roku o 32 procent. Může za to i mimořádně silný rok 2019. Když přišla následující rok pandemie, propady tak působily i opticky o to hůř. Na začátku první vlny pandemie se mnozí investoři domnívali, že se bude jednat jen o krátkodobé omezení a vše se vrátí do normálu v druhé polovině roku, což se nestalo a vedlo to ke zpomalení investiční aktivity. Nejde jen o třetinový pokles investičních nemovitostí ve střední a východní Evropě. V tuzemsku se trh propadl dokonce o 52 procent. Celková poptávka za celý rok 2020 klesla o čtvrtinu. Nejcitelněji pandemie zasáhla trh s novými pronájmy. Největší objem nových nájemních smluv se obvykle uzavírá ke konci roku, což neplatilo v posledním čtvrtletí roku 2020. Celková poptávka oproti pětiletému průměru klesla o 16 procent. Nově uzavřené smlouvy poklesly oproti pětiletému průměru dokonce o 39 procent.

Ceny bydlení přestanou podle guvernéra České národní banky eskalovat teprve, až skončí uvolněná měnová politika centrální banky. I v loňském roce byly podle Jiřího Rusnoka nemovitosti nadhodnocené o nějakých 15 až 25 procent. Zájem o hypotéky, přestože je krize ve vzduchu a první firmy začaly propouštět, neutuchá. Loni banky poskytly hypotéky v rekordním objemu přes 250 miliard korun. Není to důvod k obavám, hypoteční apetit je vnímán pozitivně: Když je někdo rozhodnutý si vzít úvěr na 20, 30 let, tak má víru minimálně ve vlastní budoucnost a svoje vlastní cash flow na dlouhou dobu. Průměrná sazba hypoték klesá už deset měsíců v řadě, aktuálně je na 1,94 %. Podle centrálního bankéře už níž nepůjde. Tam další pokles není spíše neočekáván. Spíš je vše nastartováno na mírný růst. V letošním roce by mohla ČNB přistoupit ke zvýšení dvoutýdenní reposazby.

Aktuální míra neobsazenosti nájemních bytů na trhu je zhruba 16 až 20 procent oproti standardním 8 až 10 procentům. Jedná se především o Prahu. Nejvíce volných bytů je v Praze 1 a 2, kde se majitelé orientovali na krátkodobé pronájmy a v současné době se snaží byty obsadit dlouhodobými nájemníky. Kromě výpadků pronájmů typu Airbnb, ale hraje velkou roli i výrazně snížená mobilita za prací během pandemie a také menší počet studentů v univerzitních městech. V regionech, které nejsou tolik turisticky exponované a nenachází se tam velké množství bytů ke krátkodobým pronájmům, je situace stabilnější. Třeba v Ostravě a Moravskoslezském kraji je o nájemní bydlení velký zájem. Prázdné byty po turistech a cizincích šly do nabídky na dlouhodobý pronájem, což přineslo snížení cen nájmů v centru Prahy. Toho zase využili hlavně někteří nezadaní nebo mladé páry, kterým nevadí se často stěhovat, a přestěhovali se dočasně, dokud to ceny dovolují, z okraje do centra města. To zase uvolnilo byty na sídlištích. Tímto dominovým efektem zaprvé klesla cena nájemného plošně v Praze o 10 až 15 procent, ale taky to znamená celkově větší pohyb nájemníků a více bytů k pronájmu na realitních serverech. V celé Praze poklesly ceny meziročně o sedm procent, v centru Prahy však o 19 a v některých případech i o 30 procent.

Prodeje starších bytů v ČR ve 3. čtvrtletí firmě meziročně klesly o 13 procent, naopak počet pronajatých bytů vzrostl více než o třetinu. V Praze prodeje klesly o 15 procent, počet pronajatých bytů se zvýšil o polovinu. Po Praze byly nejdražší byty v Jihomoravském (65.797 korun za metr čtvereční) a Středočeském kraji (55.772 Kč). Za nejlevnějším Ústeckým krajem následovaly Moravskoslezský (28.888 Kč) a Karlovarský kraj (31.932 Kč). V mezikvartálním srovnání nejvíce vzrostly ceny starších bytů v Jihomoravském kraji, o 8,2 procenta. Naopak v Praze o 2,7 procenta klesly. Nastává tak paradoxní situace. Zatímco ceny v Praze se snižují nebo stagnují, v Brně naopak rostou. Ceny v Praze dlouhodobě určuje globální poptávka, tedy turisté, manažeři, nebo investoři. Ta nyní stagnuje. Proti tomu zájem o bydlení v Brně mají především Češi a Slováci, a ten neutuchá.

Developerské společnosti očekávají, že ekonomické turbulence způsobené virovou nákazou povedou ke zlevnění stavebních parcel a celých projektů. Část majitelů se totiž podle investorů dostane do problémů a bude muset prodat za méně peněz, než bylo v posledních letech obvyklé. Například největší stavitel bytů Central Group má na akvizice vyčleněny tři miliardy korun. Některé projekty na trhu byly již před nástupem koronaviru nabízeny za přemrštěné ceny, které nemají s realitou nic společného. Pokud budou jejich prodávající chtít skutečně prodat, budou muset jít s cenou dolů. Prodávat budou například velcí zahraniční majitelé nemovitostí, kteří budou potřebovat peníze na jiném trhu nebo v jiném byznysu. Například majitel továrny, kterou budoval dvacet let a má 500 zaměstnanců, tak než aby ohrozil její výrobu, raději prodá dům v Praze, který si pořídil jen jako bezpečnou vedlejší investici. Výjimkou budou pozemky některých menších developerů, kteří se dostanou do problémů a budou se muset realit zbavit.