Šestý nejvyšší v Evropské unii byl tuzemský růst cen nemovitostí také na konci loňského pololetí. V porovnání s druhým čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 1,9 procenta. České nemovitosti zdražovaly proti průměru Evropské unie více než dvojnásobně. Takto citelný růst představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení. Vláda slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb v připravovaném stavebním zákoně, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však nespočet kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je dokonce protiústavní. Řada odborníků poukazuje také na příliš rychlé tempo projednávání.
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí roku 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v ČR meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší. V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit. Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty.
Ve třetím čtvrtletí vzrostly ceny domů a bytů nejvíce v Lotyšsku, o 13,5 procenta. Následovaly Slovensko (o 11,5 procenta), Lucembursko (o 11,3 procenta), Portugalsko (o 10,4 procenta) a Polsko (o devět procent). Ceny rostly ve všech zemích, nejméně v Itálii (o 0,4 procenta), Velké Británii (o 1,1 procenta) a Finsku (o 1,2 procenta).