V roce 1991 měla Praha v majetku zhruba dvě stě tisíc městských bytů. Po několika vlnách privatizací nyní spravují městské části asi šestinu původního počtu bytů. V současné bytové krizi se tak ukazuje, že Praha má vlastních bytů málo. Většina radnic proto další privatizační vlny neplánuje.
Praha 7 spravuje 630 bytů a privatizační proces byl ukončen. Podobně je na tom Praha 6, která spravuje 1499 bytů, Praha 8 s 1200 byty nebo Praha 4.
Magistrát hlavního města Prahy chce městské části motivovat, aby byty neprivatizovaly. Městský bytový fond je moc malý a Praha nemá dostatek bytů, aby ovlivňovala cenu na trhu s bydlením. I proto dojde k přezkoumání již rozběhnutých privatizačních vln v některých městských částech, které je mohou zastavit. Dokončit privatizační vlnu chtějí ještě části: Praha 2, Praha 3 a Praha 9.
Bohužel s vlnou privatizací dochází i k situacím, kdy městská část prodávala byty družstvu, v jehož majetku zůstaly i byty, jejichž nájemníci neměli dostatek financí na zaplacení ceny bytu. Družstvo tak podíl za tržní cenu prodalo někomu zvenčí a ten následně vyžadoval, aby se nájemníci vystěhovali, protože byt potřebuje pro sebe nebo své blízké, což je jediná možnost, jak dát výpověď nájemníkovi se smlouvou na dobu neurčitou.
Město má pro regulaci Airbnb svázané ruce
Regulace služby Airbnb byla jedním z velkých předvolebních témat. Kroky k lepšímu dohledu nad krátkodobý pronájem slibuje vedení Prahy i po volbách.