Vláda chce, aby se Češi nebáli v nájmu bydlet ani ho nabízet. Připravila návrhy změn, které tomu mají pomoci.
Z průzkumu vyplívá, že každý pátý dotázaný nájemce má smlouvy kratší než jeden rok (20 %) a každý čtvrtý má smlouvu na 1-2 roky. V praxi jde tedy zhruba o 800 tisíc až jeden milion lidí, kteří nemají jistotu nájmu ani na dva roky.
To by měla změnit chystaná změna občanského zákoníku, která by opakované vydávání smluv na dobu například právě jen na jeden rok omezila. Mezi nájemníkem a pronajímatelem by podle návrhu bylo možné nově uzavřít smlouvu na dobu určitou kratší než tři roky nejvýš dvakrát za sebou. Následující třetí a každá další nájemní smlouva by už musela být uzavřena v délce minimálně tří let nebo na dobu neurčitou. V případě, že by pronajímatel s nájemcem uzavřel smlouvu kratší, než by nové omezení určovalo, tedy uzavření třetí smlouvy na dobu minimálně tři roky, smlouva by i přesto byla považována jako uzavřená v délce tří let.
Pomoci zlepšit situaci jako celku by podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše mohl nový způsob navýšení nájemného, a to v souvislosti s rekonstrukcí. Podle MMR by to mělo motivovat vlastníky bytů a domů ke snižování energetické náročnosti bydlení pro nájemce. Když totiž zainvestuje například do izolace nebo úsporného vytápění, může se mu alespoň část nákladů vrátit ve vyšším nájmu. Občanský zákoník by kromě stávající možnosti dohodnout se s nájemcem o zvýšení nájemného až o deset procent z účelně vynaložených nákladů umožňoval pronajímateli domoci se zvýšení nájemného u soudu a také jednostranně zvýšit nájemné o 3,5 procenta z účelně vynaložených nákladů ročně. Naopak z pohledu nájemníka by občanský zákoník nově umožňoval bránit se proti nepřiměřeně vysokému jednostrannému zvýšení nájemného u soudu s výhodou obráceného důkazního břemene. Tedy ne že by nájemník musel dokazovat, že tolik nájem stát nemůže, ale majitel že tolik stát musí. A měl by také právo vypovědět nájemní smlouvu v případě jednostranného zvýšení nájmu s tím, že se nájemné po dobu výpovědní doby nezvýší. Kvůli tomu chystá takzvaný Rozkaz k vyklizení bytu nebo domu. Měl by sloužit k urychlení ochrany vlastnického práva žalobce v případě, že žalovaný užívá předmět nájmu bytu nebo domu bez právního důvodu, vysvětlila během debaty Šárka Máchová z oddělení civilního práva Ministerstva spravedlnosti.