Strašnice patřily po dlouhá staletí pod proseckou farnost. Jejich duchovní centrum se tedy nacházelo poměrně daleko od vlastní vsi. V 18. století byly pak Strašnice přifařeny ke kostelu sv. Kříže v prostoru dnešního Žižkova a posléze k olšanské farnosti sv. Rocha. Absence kostela ale trápila zdejší obyvatele delší čas. Založením kostela ve Strašnicích bylo součástí katolického projektu na stavbu dvanácti nových kostelů na pražských periferiích, čímž mělo být odčiněno stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 3. Listopadu 1918. V roce 1924 byl založen Spolek pro postavení katolického chrámu Páně ve Strašnicích. Posléze získal spolek pozemek pro realizaci svého plánu od Magdaleny Sechterové-Šrábkové. Vše pak šlo velmi rychle: 1. října 1929 byla založena farnost a následně během necelého půl roku, od března do konce srpna roku I930, byla postavena fara s kaplí podle návrhu místního stavitele Rudolfa Sandholze. Stavba vlastního kostela nebyla z finančních důvodů v meziválečném období realizována a nedošlo k ní ani za protektorátu a následného komunistického režimu. Podle návrhů z roku 1935 dokonce měly být před kaplí uloženy trosky Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí. V roce 1966 byla prozatímní kaple zrekonstruována v duchu liturgické reformy druhého vatikánského koncilu a na konci šedesátých let byla obnovena idea vybudování nového kostela. Stavbu bylo možné zrealizovat až po listopadu I989. Byla zahájena 2. listopadu 1992 a nový kostel byl slavnostně vysvěcen 17. června 1994. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie vznikl podle návrhu architekta Jindřicha Synka a základní kámen posvětil při své návštěvě Československa 22. dubna 1990 papež Jan Pavel ll.
Ve Strašnicích ovšem nalezneme i modlitebny dalších církví. Již na konci l8. století vznikl při cestě z oblasti Vinohrad na Kutnou Horu německý evangelický hřbitov, jehož součástí je kaple podle návrhu Adolfa Foehra z roku 1912 pod správou Československé církve husitské. 0d roku 1923 zde působí Českobratrské církev evangelická, která v roce 1930 získala své sídlo v Kralické ulici. Betlémská kaple, postavená podle plánů Rudolfa Sandholtze v letech 1923-1924, je sídlem Evangelické církve metodistické a Církve adventistů sedmého dne a nalezneme ji ve Vilové ulici.