Strašnice bývala vesnice daleko za pražskými hradbami. Před jejich zbořením se do Strašnic dalo dostat Koňskou bránou, která stála na horním konci Václavského náměstí, tehdy Koňského trhu, nebo Žitnou bránou na konci Žitné ulice a dále Nuselským údolí podél Botiče.
První dvě písemné zmínky o Strašnicích pocházejí z roku 1185 a 1222, které potvrzují příslušnost vesnice k Vyšehradské kapitule.
Ve 14. století zde stály Názův, Štukův a Elingův dvůr. V 15. století už dvě tvrze.
Strašnice v historii dopláceli na polohu. Stáli v předpolí pražských měst u důležité komunikace z metropole království na Kutnou Horu. Obec byla zasažena prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království. Zdevastovali jí válečné nájezdy za husitské revoluce v 15.stoleí, o dvě století později saská či švédská vojska za třicetileté války a v neposlední řadě Francouzi i Prusové během tažení k Praze za bojů o dědictví rakouské a sedmileté války, dvou velkých konfliktů poloviny 18. století. Během rakousko-pruské bitvy u Štěrbohol 6. května 1757 byly Strašnice zpustošené.
V roce 1781 byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich Nové Strašnice.
Až do 19. století byly Strašnice velkododavatelem zelí do pražských měst. Před rokem 1900 měly Staré Strašnice 50 domů a Nové Strašnice 14 domů. Celkem v nich žilo 650 obyvatel.
Na začátku 20. století ve Strašnicích pracovaly Vackova a Kosova cihelna. Zaveden byl poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice a vodovod. V roce 1912 přibylo elektrické veřejné osvětlení.
Roku 1910 měly Strašnice 4060 obyvatel a roku 1934 již 20 000 obyvatel.
Strašnice byly sloučeny s Prahou roku 1922. Po vzniku Velké Prahy byly postaveny Masarykova kolonie (1920), Zborov (1920), Kolonie strojvůdců (1922), kolonie Klínek (1923), Rybníčky (1923) a Skalka (30. léta).
Strašnická vilová čtvrť je jednou z prvních vilových čtvrtí v okolí Prahy vůbec. Začala totiž vznikat už v době Rakouska-Uherska na samém úsvitu 20. století u statků tehdejší vesničky Staré Strašnice a pozemky se zastavovaly ještě za první republiky. Celá vilová čtvrť vznikla na pravidelném šachovnicovém půdorysu pravoúhle se křížících ulic. Směsice stavebních stylů je tu velmi pestrá, tak jako byla pestrá paleta vkusu tehdejších stavitelů. Proto tu najdeme vedle sebe historizující vily (hlavně v reprezentativní novorenesanci), secesní (přízemní i patrové) vily, významnou funkcionalistickou vilu zničenou při katastrofální “přestavbě” a jednu slavnou pražskou stavbu ve stylu anglo-české folklórní secese. Ale jsou tady i domy s prvky kubismu a stylu art-deco. To vše doplňuje roztodivná směsice různých špičatých i kulatých věžiček, zdobených vikýřů, arkýřů a kdoví čeho ještě.
Od roku 1949 patří do městské části Praha 10 spolu Vršovicemi, Hostivaří, Malešicemi, Záběhlicemi a Zahradním Městem.