Ceny bytů v Česku vzrostly za poslední čtyři roky v průměru o více než čtyřicet procent a trend stále pokračuje. Odborníci se shodují, že minimálně v Praze a Brně bude ještě dráž.
K zaručeně nejdražším bytům patří ty v metropoli. Bydlení v Česku nezdražilo ze dne na den. Rozhodující faktory se vyvíjely několik desetiletí. Odborníci na trhu se shodují, že k hlavním příčinám současného stavu patří nejen rodící Husákovy děti, ale také státní zásahy.
Demografický vývoj a měnící se chování lidí
Současný trh s bydlením ovlivňují zásadně dvě populační vlny. Jednak poválečný babyboom, během něhož se narodily dva miliony dětí, a pak 1,75 milionu jejich potomků zhruba ze sedmdesátých let, nazývaných Husákovy děti. U první skupiny se významně prodloužil věk dožití a u druhé se prodloužila doba, kdy zakládaly nebo zakládají rodiny.
Zvýšil se tak počet bytů, které jsou obývány jen jedno- nebo dvojčetnými domácnostmi. Lidé se navíc stěhují z venkova do měst a města na tento tlak dostatečně nereagují
Historicky nejnižší úrokové sazby
Od roku 2010 začaly klesat úrokové sazby. Ve druhé polovině roku 2016 dosáhly dosavadního historického minima.
Stát zaváděl nová pravidla a zvyšoval daně
Od roku 2007 probíhá plíživé zvyšování různých daní (zejména DPH) u novostaveb nebo pravidel pro výpočet plochy nových bytů. To opět zvyšuje podíl daně, kterou je třeba z „produktu nový byt“ uhradit státu. Za posledních jedenáct let se daň z bytu zvýšila čtyřikrát až šestkrát podle jeho velikosti a typu.
V roce 2016 došlo ke změně daně z nabytí nemovitosti, kdy ji začal hradit kupující. Souhrnná daňová zátěž, kterou hradí kupující v ceně bytu, dnes běžně přesahuje milion korun u každého nového bytu o velikosti 70 metrů čtverečních.
V roce 2016 začal také platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který poprvé za 20 let zcela změnil fungování hypotečního trhu, a zpřísnily se podmínky pro poskytování hypoték. Setkání těchto tří faktorů vytvořilo opravdu extrémní katalyzátor poptávky, zejména u lidí, kteří by jinak sami od sebe nakupovali třeba až v letech 2017 až 2019.
Důsledky tuzemské politické situace
Komunální volby v roce 2014 znamenaly výměnu části politické reprezentace, především v Praze a zčásti v Brně, která nebyla příliš nakloněna developerským projektům. Po roce 2014 se přestalo stavět a razantně se prodloužily všechny povolovací procesy na všechny byty. V letech 2015 a 2016 se rychle vyprodaly byty na secondhandovém trhu a zastavila se výstavba nových bytů tam, kde byla nejvíc poptávaná.
Schvalovací procesy a technické předpisy
Za posledních 10 let se doba povolování výstavby nových bytů prodloužila z běžných dvou až tří let na dnešních osm až deset let. Nejsou dodržovány správní lhůty, což ještě prohlubuje nedostatečnou nabídku.
Nedostatečná nabídka nájemního bydlení
V Česku došlo postupnou privatizací bytového fondu k extrémní situaci, kdy jsou více než tři čtvrtiny bytů v osobním vlastnictví. Stát a města ztratily schopnost korigovat růst cen nájmů. Celou stranu nabídky vytváří vlastně drobní vlastníci bytů, kteří kupují byty spíše proto, aby se zajistili na důchod nebo aby pořídili bydlení dětem, a zatím je pronajímají.
Konjunktura, krize a zase konjunktura
Kvůli minimální nezaměstnanosti a rostoucím příjmům v posledních třech letech se lidé přestali bát utrácet a investovat do nemovitostí.
Navíc se rychle střídaly extrémy. Období konjunktury v letech 2006 až 2009 bylo rychle vystřídáno obdobím nedůvěry lidí v budoucnost v letech 2010 až 2013 – a to bylo rychle vystřídáno obdobím konjunktury počínaje rokem 2015 do současnosti.
Rychlé střídání období „předzásobení se, dokud to jde“ s obdobím „odložím nákup, až bude líp“ způsobilo, že lidé volí při pořizování bydlení extrémní řešení.