Petr Kohout realitní poradna

Realitní blog

Realitní BLOG pro vás s radostí zpracováváme již od našeho vzniku od roku 1994 na základě vašich podnětů a otázek, díky našemu pravidelnému monitoringu trhu a uveřejněných statistických údajů.

Nevíte si rady s prodejem nebo pronájmem vaší nemovitosti, kontaktujte nás, rádi Vám pomůžeme.


Historie Strašnic I.

 14. březen 2019

Strašnice bývala vesnice daleko za pražskými hradbami. Před jejich zbořením se do Strašnic dalo dostat Koňskou bránou, která stála na horním konci Václavského náměstí, tehdy Koňského trhu, nebo Žitnou bránou na konci Žitné ulice a dále Nuselským údolí podél Botiče.

První dvě písemné zmínky o Strašnicích pocházejí z roku 1185 a 1222, které potvrzují příslušnost vesnice k Vyšehradské kapitule.

Ve 14. století zde stály Názův, Štukův a Elingův dvůr. V 15. století už dvě tvrze.

Strašnice v historii dopláceli na polohu. Stáli v předpolí pražských měst u důležité komunikace z metropole království na Kutnou Horu. Obec byla zasažena prakticky každým obléháním, každou válkou, která se dotkla hlavního města Českého království. Zdevastovali jí válečné nájezdy za husitské revoluce v 15.stoleí, o dvě století později saská či švédská vojska za třicetileté války a v neposlední řadě Francouzi i Prusové během tažení k Praze za bojů o dědictví rakouské a sedmileté války, dvou velkých konfliktů poloviny 18. století. Během rakousko-pruské bitvy u Štěrbohol 6. května 1757 byly Strašnice zpustošené.

V roce 1781 byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich Nové Strašnice.

Až do 19. století byly Strašnice velkododavatelem zelí do pražských měst. Před rokem 1900 měly Staré Strašnice 50 domů a Nové Strašnice 14 domů. Celkem v nich žilo 650 obyvatel.

Na začátku 20. století ve Strašnicích pracovaly Vackova a Kosova cihelna. Zaveden byl poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice a vodovod. V roce 1912 přibylo elektrické veřejné osvětlení.

Roku 1910 měly Strašnice 4060 obyvatel a roku 1934 již 20 000 obyvatel.

Strašnice byly sloučeny s Prahou roku 1922. Po vzniku Velké Prahy byly postaveny Masarykova kolonie (1920), Zborov (1920), Kolonie strojvůdců (1922), kolonie Klínek (1923), Rybníčky (1923) a Skalka (30. léta).

Strašnická vilová čtvrť je jednou z prvních vilových čtvrtí v okolí Prahy vůbec. Začala totiž vznikat už v době Rakouska-Uherska na samém úsvitu 20. století u statků tehdejší vesničky Staré Strašnice a pozemky se zastavovaly ještě za první republiky. Celá vilová čtvrť vznikla na pravidelném šachovnicovém půdorysu pravoúhle se křížících ulic. Směsice stavebních stylů je tu velmi pestrá, tak jako byla pestrá paleta vkusu tehdejších stavitelů. Proto tu najdeme vedle sebe historizující vily (hlavně v reprezentativní novorenesanci), secesní (přízemní i patrové) vily, významnou funkcionalistickou vilu zničenou při katastrofální “přestavbě” a jednu slavnou pražskou stavbu ve stylu anglo-české folklórní secese. Ale jsou tady i domy s prvky kubismu a stylu art-deco. To vše doplňuje roztodivná směsice různých špičatých i kulatých věžiček, zdobených vikýřů, arkýřů a kdoví čeho ještě.

Od roku 1949 patří do městské části Praha 10 spolu Vršovicemi, Hostivaří, Malešicemi, Záběhlicemi a Zahradním Městem.


Kupující bytů stárnou

 18. únor 2019

Klient, který si v současnosti kupuje od developera byt v hlavním městě, je o šest let starší než ten, který si byt koupil v roce 2015. Tehdy si byt v Praze pořizoval v průměru devětatřicetiletý kupující, na konci roku 2018 se průměrný věk kupujících vyšplhal na pětačtyřicet let. Největší pražský developer, společnost Central Group, takový trend pozoruje ve svých prodejních statistikách. Stárnutí kupujících developer připisuje hlavně tomu, že mladší lidé si byt v Praze nemohou dovolit. V minulosti průměrný věk kupujících klesal. V roce 2015 dokonce pod hranici čtyřiceti let. Čím dál tím mladší lidé si totiž mohli nové bydlení dovolit díky levným hypotékám a růstu ekonomiky. Razantní zvýšení cen bytů ale situaci změnilo. Od roku 2016 se tak průměrný věk kupujících opět zvyšuje.

Podobné změny v prodejních statistikách pozorují i někteří další pražští developeři. Například v portfoliu společnosti Skanska Reality za poslední dva roky výrazně ubylo kupujících ve věkové skupině okolo třiceti let. Zesílila naopak skupina pětačtyřicetiletých kupujících. Kromě generační obměny, a tudíž jiných životních priorit, k tomu přispívá i nutnost disponovat vlastními prostředky, mezi 10 a 20 procenty kupní ceny, pro dosažení úvěrového financování.


Vysoké ceny bytů a horší dostupnost hypoték nahrávají nájemnímu bydlení

 08. leden 2019 11:45

Už to zaznamenali i developeři čím dál častěji se pouštějí do projektů nájemných domů, které byly do nedávna hlavní doménou investorů. Předpokládají, že v budoucnu poptávka po koupi nového bytu ještě více poklesne. Velcí developeři tak některé svoje projekty mění z původních prodejních na nájemní. Jde o projekty Viwe Spořilov nebo bytový dům Nová Invalidovna, určen převážně pro movitější a náročnější klienty. Měl by nabízet komfort srovnatelný s vlastním bydlením. Některé společnosti počítají jak se stavbou bytů jak pro dlouhodobé pronájmy, tak i pro ty krátkodobé. Pro méně solventní nájemníky koupila developerská firma Ekospol sva starší bytové doby a ty zrekonstruovala. Nájemné je oproti tržní ceně plánované na nízkou hodnotu. Developeři k tomuto kroku přistupují hlavně z toho důvodu, že projekty a ceny samotných bytů už odrazují případného kupce. Investice do nemovitosti se v současné době opravdu vyplatí, nájmy totiž stále rostou. V případě dispozice 2+kk meziročně vzrostl nájem o zhruba 50 procent. V roce 2017 byla běžná výše nájmu tohoto typu bytu na 10.000 korun, aktuálně je to cca 15.000 korun.

Pro developery však tato varianta nájemního bydlení není nijak výhodná a to z důvodu návratnosti investic. Z důvodu neokamžité finanční návratnosti si pro další případné projekty musí peníze půjčit. V současnosti bydlí ve svém cca 80% Čechů, 22% bydlí v nájemním bydlení. Očekává se, že se toto číslo bude zvyšovat a přiblížíme se k západním zemím.


Minibyty vydělávají nejvíc

 17. prosinec 2018 13:26

Růst cen nemovitostí má za následek, že pozornost zájemců o bydlení se obrací k nejmenším bytům na trhu. Podíl garsonek na celkovém počtu prodaných bytů se zvětšuje a developeři jich posílají na trh čím dál víc.

Aby bylo možné obytnou jednotku o jedné místnosti považovat za byt, musí mít minimálně 16 metrů čtverečních. Prodat se dá i hraniční byt této velikosti. Pro mnohé developery jsou však tyto malé prostory problém. Pomyslná hranice rozumné uživatelské velikosti nemovitosti je nastavena na nějakých 28 metrů čtverečních. Budování menších bytů s sebou nese i komplikace. Pokud by v rámci jednoho projektu byl podíl nejmenších bytů příliš vysoký, zásadním způsobem to zvedne náklady na celkovou stavbu. Je to proto, že pak potřebujete vybudovat více koupelen a sociálního zázemí, více stoupaček a podobně. V posledních letech byl tak prodej těchto bytů v poměru kolem 5%.

Přesto je shoda odborníků taková, že garsonky a byty 1+kk mají při současné situaci na realitním trhu vysoký potenciál. Rychleji se totiž splácejí. Perspektiva malých bytů roste zejména v jejich rychlé likviditě zejména, když cena nájmů stále roste. Investice do těchto bytů je zajímavý způsob, jak uložit své peníze.

 V posledním půlroce podíl prodeje mírně roste, pohybuje se kolem 20 – 25% je to dáno i tím, že změnou podmínek hypoték lidé na větší byt kolikrát nedosáhnou. O malé byty mají zájem i singels, studenti nebo senioři, kteří na dožití hledají něco menšího. Těmto potenciálním kupcům nevadí ani to, že cena metru čtverečních v bytě o jednom pokoji je zpravidla ve srovnání s většími dispozicemi mnohem vyšší. To vede developery k navyšování minibytů a tak některé nové projekty jsou zaměřené pouze na ně.


Magistrát svádí boj o radniční byty

 04. prosinec 2018 13:52

V roce 1991 měla Praha v majetku zhruba dvě stě tisíc městských bytů. Po několika vlnách privatizací nyní spravují městské části asi šestinu původního počtu bytů. V současné bytové krizi se tak ukazuje, že Praha má vlastních bytů málo. Většina radnic proto další privatizační vlny neplánuje.

Praha 7 spravuje 630 bytů a privatizační proces byl ukončen. Podobně je na tom Praha 6, která spravuje 1499 bytů, Praha 8 s 1200 byty nebo Praha 4.

Magistrát hlavního města Prahy chce městské části motivovat, aby byty neprivatizovaly. Městský bytový fond je moc malý a Praha nemá dostatek bytů, aby ovlivňovala cenu na trhu s bydlením. I proto dojde k přezkoumání již rozběhnutých privatizačních vln v některých městských částech, které je mohou zastavit. Dokončit privatizační vlnu chtějí ještě části: Praha 2, Praha 3 a Praha 9.

Bohužel s vlnou privatizací dochází i k situacím, kdy městská část prodávala byty družstvu, v jehož majetku zůstaly i byty, jejichž nájemníci neměli dostatek financí na zaplacení ceny bytu. Družstvo tak podíl za tržní cenu prodalo někomu zvenčí a ten následně vyžadoval, aby se nájemníci vystěhovali, protože byt potřebuje pro sebe nebo své blízké, což je jediná možnost, jak dát výpověď nájemníkovi se smlouvou na dobu neurčitou.

Město má pro regulaci Airbnb svázané ruce

Regulace služby Airbnb byla jedním z velkých předvolebních témat. Kroky k lepšímu dohledu nad krátkodobý pronájem slibuje vedení Prahy i po volbách.


Ceny tlačí Čechy do malých bytů

 20. listopad 2018

Vlastní bydlení je pro mnoho Čechů stále nedostupnější. Vysoké ceny nemovitostí, hlavně ve velkých městech, nutí lidi, aby se uskromnili a zamířili do menších bytů.

V současné době na realitním trhu často nedosáhne na vlastní třípokojový byt až ani střední třída. Pozornost lidí s průměrným příjmem se proto obrací k menším dispozicím. Menší byty jsou tak zhruba o 13 procent poptávanější, než v loňském roce. V současné době jsou v těchto bytech nejen mladé rodiny, které na větší byt nedosáhnou, ale i rodiny, které čekají, až ceny bytů půjdou zase dolu.

Nižší cena menších bytů při podrobnějším srovnání s většími dispozicemi už nepůsobí natolik výhodně. Stačí se podívat v Praze u novostaveb, byty 1+kk mívají ceny za metr čtvereční kolem 100 až 130 tisíc korun, zatímco ve stejném projektu jsou byty s dispozicí 3+kk a větší cenově výrazně pod hranicí 100 tisíc korun za metr čtvereční. Je možné říci, že metr čtvereční v malém bytě může být i o 60 procent dražší než ve velkém.

    Tato situace však ještě před deseti lety byla odlišná, tehdy častokrát vévodily zájmu lidí větší byty. Když se před deseti lety započala stavět první etapa nyní dokončovaného projektu, tvořily takřka polovinu nabídky třípokojové byty, 3+kk. V posledních dvou etapách, jejichž stavba právě finišuje, se už nabídlo nejvíce dvoupokojových bytů a garsonek.

    Řada developerů vysvětluje zájem o malé byty kromě jejich relativně nízké ceny také jejich univerzální využitelností. Zájem o nejmenší byty je zcela logický, vyhovují totiž největší skupině klientů. Kupují je totiž kromě mladých rodin a tzv. „singles“ i starší páry, jejichž děti se osamostatnily.

 

    Tyto byty tak víc lákají i investory. Pokud zůstaneme v Praze nebo v Brně, je možné říci, že v tomto ohledu jsou nejlikvidnější byty od 1+kk po 2+1, které jsou nejdostupnější širokému spektru zájemců.   Investice do nemovitostí jsou v tuzemsku značně oblíbené, hlavně kvůli dlouhodobému nárůstu jejich cen ve velkých městech.


Ceny bytů ve větších městech už narážejí na strop

 05. listopad 2018

Byty ve větších městech narazily na cenový strop. Ve větších městech rostla cena nemovitostí rychleji, ne na menších městech z důvodu silnější poptávky.

Trh se možná začíná pomalu obracet. Ceny stále ještě lehce rostou, ale je vidět, že se méně prodává. V Praze jsou už dnes k vidění nové projekty, které jsou půl roku pře dokončením, a prodání je 10 – 20% bytových jednotek. Poptávka je sice stále silná, ale doba, kdy se dalo prodat téměř cokoliv je pomalu u konce.

Na pražském rezidenčním trhu růst cen nových bytů neskončil ani o letních prázdninách, od začátku roku průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční.

Řada lidí ovšem už nechce takové částky za pořízení bydlení platit. Ve třetím čtvrtletí se v Praze prodalo nejméně nových bytů za posledních šest let. Od července do září se v hlavním městě prodalo o 500 nových bytů méně než v předchozích třech měsících, což značí třetinový pokles. Zhruba o třetinu klesly prodeje také v ostatních oblastech Česka. Mimo Prahu se navíc snížily i ceny takových bytů.  Ochlazení bytového trhu se podle něj dotklo také regionů, kde se celkové prodeje snížily ve třetím kvartálu oproti druhému o 29 procent. V Jihomoravském i Středočeském kraji se prodalo dokonce o polovinu méně bytových jednotek než v předchozím čtvrtletí.


Dražší hypotéky ženou lidi do nájmů

 22. říjen 2018

Poptávka po bytech k pronájmu v posledních letech silně převyšuje nabídku. Bydlení v nájmu totiž už není jen doména převážně mladých lidí. Stále častěji jsou nuceny ho vyhledat i rodiny.

Za současné situace na českém trhu, kdy ČNB reguluje hypotéky a jsou přísnější podmínky pro její dosažení + ceny za nemovitosti neustále šplhají vzhůru, je nucena čím dál větší skupina lidí sáhnout právě po nájemním bydlení.

Dřívější trend nájemního bydlení, kdy byt v pronájmu hledala hlavně skupina studentů nebo mladých lidí bez rodiny je již v nenávratnu pryč. Přidávají se starší lidé, kteří svojí nemovitost prodali a hledají nějaký malý byt na dožití. Lidé, kteří nedosáhnout na nový systém hypoték nebo zahraniční pracovníci, kteří tu mají pracovní smlouvu na několik let. Poptávka se tak neustále zvyšuje, a to nejen v hlavím městě, ale takřka po celé ČR. Volných bytů k pronájmu je však všude velký nedostatek, především ve velkých městech. Majitelé bytů si tak mnou ruce, protože jejich příjmy stoupají, protože nedostatek volných bytů sune centy neustále nahoru. Navíc si své nájemníky mohou vybírat a tak se o jeden byt standardně uchází několik zájemců najednou. Zvlášť v v Praze a Brně není výjimkou několik desítek potenciálních klientů na jednu nemovitost. Pokud tedy hledáte byt v Praze, je potřeba rychle jednotlivé nabídky regulovat a připravit se na prohlídku v podobě výběrového řízení.

Rychle jsou pryč hezké byty. Lidé preferují i menší rekonstrukce. To se ovšem opět promítá v ceně za samotný pronájem. Kdo hledá levnější bydlení, musí tak jistý komfort a standard oželet a smířit se třeba s umakartovým jádrem. Pokud jde o dispozice bytu, pronajímají se dobře všechny. Cílových skupin, které nájemní bydlení hledají je v dnešní době tolik, že byty se pronajímají v řádech dnů. Rozhodující je pak spíše samotná lokalita bydlení. Rodiny preferují spíše sídliště, kde je lepší občanská vybavenost, jako lékař, škola, školka, obchody. Centrum zase láká ty, kteří chtějí mít všude blízko, nepotřebují auto a nevadí jim vyšší cena. Širší centrum je populární zase u mladších lidí nebo manažerů. Zcela specifickou skupinou jsou byty nad sto metrů čtverečních. Majitelé tak přizpůsobují i samotné vybavení bytů. Ty menší většinou pronajímají kompletně vybavené, včetně spotřebičů. Větší byty, kam se stěhují právě rodiny, jsou buď částečně vybaveny (zejména kuchyňská linka, část spotřebičů) nebo nevybaveny a rodina tak použije svůj vlastní majetek. Vysoká je i poptávka po bytech, které může sdílet více lidí – pracovníků. Zejména v lokalitách, kde vyrostly velké výrobní firmy. Tito lidé tak omezují nutnost dojíždění do firmy v pracovním týdnu. Standardně v takovém bytě bydlí dva až tři lidé. Na rozdíl od studentů chtějí mít větší soukromí. Zaměstnavatel navíc na takové bydlení zaměstnancům i sám finančně přispívá. V poslední době stoupá i zájem po pronájmu nebo odkoupení menších domku v průmyslových oblastech, kde investor revitalizuje dům na ubytovnu s co nejvíce pokoji.


Závěť a jiné dokumenty

 08. říjen 2018

Pozůstalostní řízení se dotkne každého z nás, a tak je lepší uspořádat si věci ještě za svého života. Aby dům zdědil synovec, jak jste si přáli, anebo bylo postaráno o vašeho mazlíčka.

Když chcete majetek převést za života

Pokud se člověk rozhodne převést svůj majetek ještě za svého života, pak sepíše darovací smlouvu. V ní lze uvést věcné břemeno například bytu. Takže zde zůstává zachováno právo například byt užívat, a to buďto samostatně, nebo společně s vlastníkem, pěstovat plodiny na zahradě a podobně. Převod majetku za svého života je třeba si vždy velmi dobře rozmyslet, a to zejména jedná-li se o převod domu, v němž trvale bydlíme. I když se zřídí věcné břemeno, mohou se okolnosti v rodině změnit a fakticky znepříjemňovat užívání domu. A možnosti odvolat dar jsou poměrně omezené.

Změnami okolností může být úmrtí nového vlastníka, exekuce či konkurzní řízení na nového vlastníka, ale také nový životní partner. Ve smlouvě si lze dohodnout i povinnost určitých služeb či pomoci od nového vlastníka. Možností je víc, vymáhání plnění ale může být někdy fakticky obtížné a soud s vlastní rodinou, je vždy traumatizující. Často toto lidé činí ve snaze ochránit rodinu před poplatky u notáře za dědictví, použijí smlouvy z internetu, ušetří a sami se pak bohužel přivedou do potíží.

Odměna notáři za projednání pozůstalosti začíná na 600 Kč bez DPH. Když se například jedná o majetek v hodnotě 20 milionů korun a víc, pak je maximální výše odměny notáře za projednání dědictví 38 300 korun bez DPH.

Co je třeba zařídit před odchodem do domova důchodců /domu s pečovatelskou službou atd.

Záleží na tom, jaký majetek člověk vlastní a jak s ním chce naložit. Pokud opouští svůj byt natrvalo bez možnosti se tam vrátit, pak samozřejmě může se svým majetkem naložit tak, jak chce (prodat, darovat, pronajmout). Nicméně je třeba si uvědomit, že i tyto typy zařízení (domovy seniorů či pečovatelské domy) se platí a člověk by neměl zůstat bez prostředků, rovněž odchod zejména do domu s pečovatelskou službou nemusí znamenat konec např. cestování a podobně. Pokud si majetek ponechá, je dobré, aby důvěryhodná osoba měla možnost tento majetek spravovat, to znamená řešit platby energií a služeb, přístup k účtům a podobně. Také lze pro případ nesvéprávnosti učinit opatření, aby určitá osoba vykonávala funkci opatrovníka.

Když se stanete dědicem

Když v dědickém řízení nefiguruje závěť, postupuje se podle zákonné dědické posloupnosti. Podle českých zákonů mají při rozdělování pozůstalosti přednost děti a manžel či manželka. Patří do takzvané první dědické třídy a každý z nich dostane z pozůstalosti stejný díl. Když dědictví odmítnou nebo třeba již nežijí, přijdou na řadu lidé z druhé dědické třídy, a tak to pokračuje dál.

Jak se o dědictví dozvíte

Kvůli prvotní informaci si notář zve zpravidla pouze toho, kdo vypravil pohřeb. Tedy osobu, která pohřeb dle informace pohřební služby zaplatila a o níž se dá předpokládat, že zná osobní i majetkové poměry zemřelého. A má ještě jedno výsadní postavení – pokud po sobě nechá zemřelý jen minimální majetek, připadne právě objednateli pohřbu. Když se stanete účastníkem dědického řízení, osloví vás místně příslušný notář. Společně s ostatními účastníky řízení, tedy lidmi, kterých se dědictví týká, budete pozváni do notářské kanceláře, kde se rozdělení majetku po zesnulém bude řešit. Notář zde vystupuje jako soudní komisař, z toho důvodu jsou dědicové předvoláváni soudní obsílkou, stejně jako ke každému jinému občanskoprávnímu jednání.

Jak dlouho vyřízení dědictví trvá

Zhruba devět z deseti dědických řízení je vyřízeno do roka a výjimkou není ukončení řízení do pěti měsíců. V případě, že služby notáře vyžaduje nemohoucí člověk, není problém si schůzku domluvit i na místě mimo notářskou kancelář.

Kolik to stojí

Lépe by bylo napsat, kolik vám služba notáře ukrojí z dědictví. Odměna notáře se odvíjí od hodnoty celé pozůstalosti. Podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti si z prvních 100 tisíc bere notář základ dvě procenta, z další částky až do půl milionu 1,2 procenta, z milionového majetku necelé procento a tak to jde dál. Notář má kromě odměny i právo na náhradu hotových výdajů – náklady na předvolání dědiců k jednání a na doručení konečného usnesení a na náhradu DPH. Notář cenu neurčuje sám, ale stanovuje ji podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti. Sepsání jednoduché závěti notářským zápisem stojí 1 500 korun bez DPH.

Sepsání závěti:

Sepsaná závěť u notáře bude zaevidovaná. Od chvíle sepsání, až do vaší smrti nesmí nikdo do vašeho testamentu ani nahlédnout. Nemají na to právo vaši příbuzní, ani věřitelé, soudci nebo policie. Jedině vy, pokud budete chtít něco v závěti změnit. Navíc nebude hrozit, že nebude závěť nalezena nebo že bude po nalezení zničena a notáři zatajena.

Po vaší smrti matrika informuje soud, který zahájí pozůstalostní řízení a pověří notáře, aby jej provedl. Notář do evidence nahlédne a závěť si sám vyžádá od notáře, u něhož je uložena.

Závěť si každý může sepsat individuálně, ale to přináší jistá úskalí a nevýhody. Pokud budete například chtít, aby vnuk zdědil automobil, ale s podmínkou, že musí složit maturitní zkoušku, což v závěti uvedete, pak musíte také uvést, co bude s autem, když vnuk podmínku nesplní.

Věnovat majetek můžete jednotlivým lidem, organizacím, spolkům či společnostem, ale nikoli zvířeti. Ale lze v závěti uvést podmínky opatrování vašeho pozůstalého zvířete.

Závěť je nadřazená zákonné dědické posloupnosti, přesto ale existuje neopomenutelný dědic. Tím se po smrti zůstavitele stává jeho potomek. Když ten svůj povinný díl z nějakého důvodu nedědí, pak nastupuje jeho potomek.

Testament pamatuje i na možnost vydědění, v takovém případě neopomenutelný dědic nemusí obdržet ani povinný podíl. Vydědění lze v případě, kdy se jedná o osobu, která neposkytla pomoc v nouzi, trvale neprojevuje o zůstavitele zájem, byla odsouzena ze spáchání trestného činu nebo tato osoba vede nezřízený a pochybný život, užívá návykové látky, je zadlužena nebo existuje obava, že by případný podíl nezachovala pro své potomky. V posledním bodě, tak podíl dostávají děti osoby s jistou pochybností.

Již sepsanou závěť můžete odvolat nebo nahradit novou – ta původní pak přestane automaticky platit – pokud se jedná toho stejného majetku. Pokud bez výslovného odvolání změníte jen část z původního rozhodnut, platit budou obě dvě varianty s přihlédnutím k nové části ustanovení.

Notář si cenu za sepsání závěti neurčuje sám, ale stanovuje ji vyhláška ministerstva spravedlnosti. Sepsání takového dokumentu s notářským zápisem stojí 1500 korun. Závěť se následně registruje na centrální evidenci závětí, kterou vede notářská komora ČR za částku 300 korun + 21% DPH. Jestliže je závěť složitější a obsahuje větší množství dodatků, odkazů nebo podmínek, notář si svou odměnu může zvýšit až na dvojnásobek ceny původní.


Z „mama hotelů“ se mladí stěhují do bytů pro single

 03. září 2018

Mladí lidé odpovídající tomuto profilu sice nepíší inzeráty do novin, ale přesně s takovým požadavkem se stále častěji obracejí na developery. Mnoho mladých chce bydlet samo. Dokonce to vypadá jako nový trend. Nejde ovšem pouze o mladé, ale i o lidi například po rozvodu. Všimli si toho také investoři. První byty, které jsou v developerských projektech prodané, jsou ve většině případů byty 1+kk.

Podíl této skupiny skutečně roste. Je to dáno především ekonomickou situací lidí a hospodářským růstem. A také výrazně většími možnostmi pro uplatnění se hned na začátku kariéry. Singles klienti jsou přitom podle developerů velmi specifickou cílovou skupinou. Nejen že si vybírají menší a efektivní dispozice, ale na nové bydlení mají i mnohem konkrétnější požadavky. Důležitá je pro ně lokalita, dobré spojení do centra a dostatek možností pro aktivní odpočinek. Singles vyhledávají především byty v novostavbách nebo po kompletní rekonstrukci. Mimo jiné proto, že jsou zvyklí mít vždy vše okamžitě a v perfektním stavu.

Údaje developerů potvrzují i sociologové. Podle ředitele Sociologického ústavu Akademie věd Tomáše Kosteleckého je za rostoucím zájmem o single bydlení například to, že se stále zvyšuje věk, ve kterém lidé uzavírají manželství. Lidé ukončí školu, získají práci a vydělají si peníze, ale ještě nemají partnera nebo stálý svazek. A to jsou právě ti singles, kteří přicházejí k developerům a hledají byt. Vzhledem k vysokým cenám bytů v Praze se do skupiny singles řadí především lidé s vyšším vzděláním a lépe placenou prací. Naopak ti méně úspěšní mají kvůli vysokým cenám velké problémy a může se stát, že se ta věková kategorie sociálně rozdělí do dvou poměrně odlišných skupin. Ti s dobrými příjmy mohou být častěji single. Ti, kteří si nevydělají tolik, na vlastní byty mít nebudou. Zdravotní sestra si v Praze single bydlení prostě nepořídí.


Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a k analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací