Růst cen nemovitostí má za následek, že pozornost zájemců o bydlení se obrací k nejmenším bytům na trhu. Podíl garsonek na celkovém počtu prodaných bytů se zvětšuje a developeři jich posílají na trh čím dál víc.
Aby bylo možné obytnou jednotku o jedné místnosti považovat za byt, musí mít minimálně 16 metrů čtverečních. Prodat se dá i hraniční byt této velikosti. Pro mnohé developery jsou však tyto malé prostory problém. Pomyslná hranice rozumné uživatelské velikosti nemovitosti je nastavena na nějakých 28 metrů čtverečních. Budování menších bytů s sebou nese i komplikace. Pokud by v rámci jednoho projektu byl podíl nejmenších bytů příliš vysoký, zásadním způsobem to zvedne náklady na celkovou stavbu. Je to proto, že pak potřebujete vybudovat více koupelen a sociálního zázemí, více stoupaček a podobně. V posledních letech byl tak prodej těchto bytů v poměru kolem 5%.
Přesto je shoda odborníků taková, že garsonky a byty 1+kk mají při současné situaci na realitním trhu vysoký potenciál. Rychleji se totiž splácejí. Perspektiva malých bytů roste zejména v jejich rychlé likviditě zejména, když cena nájmů stále roste. Investice do těchto bytů je zajímavý způsob, jak uložit své peníze.
V posledním půlroce podíl prodeje mírně roste, pohybuje se kolem 20 – 25% je to dáno i tím, že změnou podmínek hypoték lidé na větší byt kolikrát nedosáhnou. O malé byty mají zájem i singels, studenti nebo senioři, kteří na dožití hledají něco menšího. Těmto potenciálním kupcům nevadí ani to, že cena metru čtverečních v bytě o jednom pokoji je zpravidla ve srovnání s většími dispozicemi mnohem vyšší. To vede developery k navyšování minibytů a tak některé nové projekty jsou zaměřené pouze na ně.